Zámek Žleby a Kutná Hora

Při hledání zajímavého, od nás nepříliš vzdáleného hradu nebo zámku, jsem na internetu objevila zámek jako z pohádky. Zámek, jehož jméno jsem marně hledala ve své paměti. Jmenuje se ŽLEBY. Leží asi 7 km od města Čáslavi, na ostrohu nad říčkou Doubravou a potokem Hostašovkou. Nachází se necelé dvě hodiny cesty autobusem od našeho bydliště. Bylo to přesně to, co jsem hledala pro zájezd seniorů z naší obce.

Vše jsem důkladně časově naplánovala. Vždy máme před prohlídkou zámku alespoň hodinovou rezervu, pro případ nějakého zdržení během cesty. Tentokrát nám rezerva nestačila. Cesta po dálnici D5 do Prahy proběhla bez problému. Po Praze už to bylo horší. Praha byla totálně ucpaná. Projeli jsme ji hlemýždím tempem za 2 hodiny. S řidičem autobusu jsme probírali všechny možnosti, jak přijet na zámek včas, ale v jeho silách to nebylo. Ještě, že existují mobilní telefony. Bylo třeba domluvit se o našem pozdějším příjezdu s recepcí zámku Žleby, s majitelem restaurace, kde jsme měli zajištěný oběd a s infocentrem u Chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, kde jsme měli mít prohlídku v odpoledních hodinách.

Musím všem poděkovat, vyšli nám maximálně vstříc.

Něco o zámku.

Původně středověký hrad pocházející asi z r.1289, který zřejmě nechal postavit Jindřich z Lichtenburka.

Během několika staletí se na hradě vystřídala spousta majitelů. Na přelomu 16. a 17. století byl hrad přestavován na renesanční zámek. Od r.1754, kdy Žleby získal Jan Adam z Auerspergu, prodělal zámek barokní přestavbu. Dnešní podoba zámku vznikla za Vincence Karla z Auerspergu v letech 1849-1868. Z té doby pochází také kaple Zvěstování Panny Marie.

Zámek je velice rozsáhlá stavba. Krásné je arkádové nádvoří s ochozy, kde začínala naše prohlídka.

Byli jsme nadšeni bohatými rodovými sbírkami nábytku, skla, zbraní, brnění. Překvapily nás salonky vytapetované překrásnými koženými tapetami, což je ojedinělá záležitost. V některých místnostech se nachází kachlová kamna různého věku i provedení. Nejreprezentativnější místností je rytířský sál, zajímavá je velká přepychová jídelna. Navštívili jsme soukromé pokoje rodiny Auerspergů, rozsáhlou knihovnu a kapli. Všechny účastníky zájezdu zaujala zámecká kuchyně, kde jsme obdivovali dobové technické vymoženosti, které by mohly sloužit naší domácnosti i v dnešní přetechnizované době.

Na zámku se natáčely pohádky: Kouzla králů, Královský slib, Nejkrásnější hádanka, Tři bratři a jiné.

K zámku náleží 24 ha park, situovaný částečně z jihu i ze západu. Bohužel, nedostatek času nás o zážitek z krásného parku ochudil.

Po prohlídce zámku a chutném obědě jsme odjeli do 20 km vzdálené Kutné Hory, kde už na nás čekala prohlídka Chrámu sv. Barbory.

Něco o chrámu.

Byl založen kolem r. 1388. Jedná se o pětilodní gotickou katedrálu. Stavba probíhala několik století. Teprve v letech 1884 -1905 došlo k celkové dostavbě. Chrám je 70 m dlouhý, 40 m široký a uvnitř 30 m vysoký. Město Kutná Hora se chtělo vyrovnat Praze, proto Chrám sv.Barbory je velice podobný Chrámu sv. Víta. V chrámu je kněžiště, celkem osm kaplí, kazatelna, jižní, hlavní a severní loď. Výzdoba všech kaplí je impozantní. V kapli sv. Kateřiny, sv.Blažeje a sv. Kříže jsou barokní oltáře. Kaple sv.Václava, sv. Basilea a sv. Doroty jsou vyzdobeny gotickými malbami z 15. století. Smíškovská kaple je goticky nejbohatší. Poslední kaple se nazývá Hašplířská. Zde jsou vyobrazeny výjevy ze života havířů, kteří v přilehlých dolech dobývali stříbro.

Vnitřní výzdobu celého chrámu tvoří mimo jiné chórové dřevěné vyřezávané lavice, kazatelna, oltáře, zpovědnice, nádherné barokní varhany se 4000 píšťal a třemi klaviaturami. Okna jsou malovaná na skle. V chrámu toho bylo tolik k vidění, že jsem nebyla schopna si vše zapamatovat. Komentovaná prohlídka trvala 40 minut, ale byli jsme z výkladu a interiéru tak uchváceni, že jsme se jen neradi vraceli do ruchu dnešního života.

Cesta domů proběhla již bez komplikací a všichni senioři byli s výletem, kterému přálo počasí, spokojeni!

Macizaj - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete