Nikdo z nás se netěší na den, kdy se posune čas o hodinu dopředu. Letos to vyjde na 27. března 2016. Přechod na letní čas není jen o chybějící hodině v posteli. Odborníci tvrdí, že zdravému člověku trvá týden, než si zvykne.

Čtvrtina lidí má se změnou větší potíže. Může u nich vyústit v nespavost, bolesti hlavy, únavu a podle některých studií roste dokonce riziko infarktu a sebevraždy.
Každoročně se ozývají hlasy, které volají po tom, aby se letní čas zrušil. Mnohým lidem se nelíbí, že si musí dvakrát do roka posunout hodinky. Ovšem to není hlavní důvod, proč se přechodu na letní čas brání. Ač se to nezdá, jedna jediná hodina dokáže nadělat pořádnou paseku. Jelikož se v našem těle odehrává mnoho procesů, které se řídí pravidelným rytmem. Jsme-li zvyklí vstávat denně ve stejnou hodinu, tělo si navykne a přizpůsobí tomu hladiny hormonů, aby vše po probuzení fungovalo tak, jak má. Kvůli změně času se může narušit tento zažitý biorytmus.

Hodina, která pro někoho znamená zdraví

Hodina sem, hodina tam. Pro někoho význam nemá a přechod na letní čas ani moc nepocítí. Podle lékařů trvá zhruba týden, než se zdravý člověk se změnou času vyrovná a tělo si na ni zvykne. Jenže téměř čtvrtina lidí nese „ztrátu hodiny“ těžko. Prvními a nejčastějšími potížemi, které lidé pociťují při změně času, jsou únava a nespavost. Může se dostavit rovněž bolest hlavy a nesoustředěnost.

Možná právě ona nesoustředěnost může být důvodem, proč bezprostředně po posunu času stoupá počet dopravních nehod. To není ani zdaleka vše. Podle studie, která vyšla v magazínu The New England of Journal, se během prvních tří týdnů po změně zimního času na letní zvyšuje výskyt srdečních infarktů a to o šest až 10 procent. Další odborníci zase poukazují na vyšší počet sebevražd.

Spánek je záchrana

Základem všech potíží jsou nedostatek spánku a narušený biorytmus. Abyste se letos s letním časem popasovali bez potíží soustřeďte se na to, abyste se dobře vyspali. Pokud míváte potíže s usnutím, tak se letos na vše dobře připravte. Pomoci vám mohou bylinky, které jsou osvědčené a používaly je už naše babičky a prababičky. Mezi nejoblíbenější patří kozlík lékařský, jenž se osvědčil při nespavosti způsobené nervovým vyčerpáním, přepracováním a stresem. K dalším patří chmel, mučenka a meduňka.

Problém nemusí být jen změna času

Ovšem někdy za problémem se spánkem není přechod na letní čas, ale úplně něco jiného. Myslete na to, že vašemu zdraví a klidným snům nepomáhá práce dlouho do noci a následné odpolední dospávání. Ani konzumace kávy či koly pozdě večer. O celodenním stresu ani nemluvě. Mnohdy si zvládneme narušit biorytmus sami a to mnohem více než jedna chybějící hodina spánku.