Většina dospělých je dnes natolik pohlcena pracovními povinnostmi a jinými starostmi, že je nakonec vlastně i ráda za technologické vychytávky, které dítě dovedou zabavit snadno, rychle a na dlouhou dobu. Koupit mu počítačovou hru anebo tablet je co do vloženého úsilí nepochybně snazší, než si s ním například pravidelně vyprávět, zpívat a kreslit. Jenže nechat své dítě v přítomnosti neosobní elektroniky růst jako dříví v lese má své stinné stránky. Průzkumy ukazují, že nejpodstatnější vliv při rozvíjení představivosti a tvořivosti má právě rodina, proto neusněte na vavřínech a pěstujte tyto dovednosti u svých dětí už v útlém věku.
Kreativita není dobrá jen pro umělce, dá se využít ve všech oblastech lidské činnosti. V každém oboru platí za nedocenitelnou vlastnost, protože se dá využít při aktivním, originálním řešení problémů, vymýšlení nápadů a vizí. Děti, u kterých se podporují tvůrčí schopnosti již v raném věku, jsou vnímavější, nápaditější, oplývají větší spontánností a uměním improvizace. Mají mnohovrstevnatou osobnost. Jsou živější, zvídavé, hranice svých možností neustále posouvají dál, mají odvahu a stále na sobě pracují. To nejhorší, co můžete jako rodič udělat, je dítě odbývat, či dokonce okřikovat, abyste měli klid. Dětská potřeba ptát se a svět kolem sebe zkoumat všemi smysly je přirozená a my bychom ji neměli potlačovat. Je třeba si uvědomit, že si junior touto formou utváří osobnost, v jejíž společnosti pak prožije celý život.
Zvláště malým dětem je třeba dopřát dostatek volného prostoru pro objevování. Ty nejmenší svět nejčastěji zkoumají tím, že vše osahávají a ochutnávají, což se občas bez umazaného oblečení nebo rozbitého kolena zkrátka neobejde. Absolutní volnost je pochopitelně také na škodu, ale nebuďte přehnaně úzkoprsí a dejte své ratolesti prostor, aby získala s věcmi kolem sebe vlastní, nepřenositelnou zkušenost. Spíše než „hotové“ hračky kupujte ty, se kterými musí dítě ještě aktivně pracovat – skládat je, stavět, spojovat atd.
Čím je dítě mladší, tím intuitivnější a prostší jeho manipulace s okolními předměty je. Jak už bylo jednou řečeno, nejprve okolní svět zkoumá skrze hmat a chuť, později nastupuje důmyslnější práce s tím, co se v jeho blízkosti nachází. Hra už má ucelenější koncept a směřuje k tomu, že se dítě snaží něco vlastními silami vybudovat. Typickým příkladem je stavění hradu z písku a využívání dalších předmětů, např. kamínků, klacíků, lístečků apod.
Pustit potomkovi film nebo ho posadit k počítači je sice jednodušší, z hlediska vývoje myšlení a osobnosti je to však řešení poněkud nešťastné. Právě aktivity jako zpívání, kreslení, tancování, trénink verbálních schopností a kreativní hry vedou k tomu, že se dítě bude odlišovat od jiných, nezapadne a bude mít odvahu přemýšlet a vyjadřovat se jinak.
Zdroj, foto: Think doh