A muži, co v ní bojovali na obou stranách, poprvé vyprávějí o svých pozoruhodných zážitcích. Válka byla také soubojem dvou diktátorů Husajna a Chomejního, byť s odlišným politickým a náboženským názorem. Sajjid Rúholláh Músaví Chomejní (24. září 1902 – 3. června 1989) byl íránský šíitský vůdce zvaný ájatolláh, politik a klerik protišáhovské revoluce v Íránu, v 80. letech de facto diktátor Íránu. Saddám Husajn Abd al-Madžíd al-Tikrítí (28. dubna 1937 – 30. prosince 2006) byl iráckým prezidentem v letech 1979–2003. Jméno Saddám znamená „ten, kdo vzdoruje“.

Třaskavá historie na Prima ZOOM:

Irácko-íránská válka byl ozbrojený konflikt mezi Irákem a Íránem od září 1980 do srpna 1988. Ve své době se nazýval také jako válka v Perském zálivu, což se později ujalo jako označení jiného konfliktu v letech 1990–1991. Válka začala 22. září 1980 invazí iráckých vojsk do Íránu a skončila 20. srpna 1988 uzavřením příměří. Příčinou konfliktu byly historické územní nároky, obavy Saddáma Husajna z možné radikalizace utlačované šíitské většiny v důsledku íránské islámské revoluce v roce 1979, stejně jako jeho snaha nahradit Írán v pozici regionální mocnosti. Ačkoliv Irák zaútočil bez předchozího varování v očekávaní snadného vítězství v zemi rozvrácené revolucí, jeho počáteční úspěchy byly rychle odraženy. Od června 1982 byl Írán v ofenzivě. V průběhu války začalo íránské námořnictvo napadat irácké tankery a další instalace přepravující iráckou ropu. Na tuto situaci reagovaly světové supervelmoci zorganizováním ozbrojených konvojů k ochraně iráckých ropných dodávek.

21. 3. – Bod zlomu