Za zdravotně největší přínos kávy lze zřejmě považovat především skutečnost, že má z běžně dostupných potravin suverénně nejvyšší obsah antioxidantů, více než ovoce či zelenina a například čtyřnásobně více než zelený čaj.

Nejznámější „kávovou“ látkou je ale alkaloid kofein, klíčová látka pro stimulaci centrálního nervového systému. Kofein obsažený v kávě (v objemu jedno až dvě procenta z celkové hmotnosti) díky tomu zvyšuje fyzický výkon, stejně tak ale výkon psychický. Stimulační účinky kofeinu nicméně podporuje celá řada v kávě obsažených látek, z nichž množství není do současné doby chemicky identifikováno.
Ostatně jen antioxidantů je v kávě na tisíc druhů. Z klasických látek obsahuje káva vodu, tuk, cukry, bílkoviny, vlákninu i tuky. Podstatný je přitom obsah cukrů, které tvoří až polovinu hmoty usušených kávových bobů. V průměru 8 až 18 procent hmoty tvoří tuky příbuzné cholesterolu, z vitamínů je nejdůležitější niacin (B3), jehož obsah v pražené kávě stoupá oproti původní surovině (zelené nepražené kávě) až 25tinásobně.(zelené nepražené kávě) až 25tinásobně.