Káva je oblíbený nápoj mnoha pracujících (i nepracujících) lidí. Většina z nás ji pije denně a leckdo by bez své ranní porce kofeinu ani nebyl schopen vstát z postele… Jiní si bez ní nedokážou představit chvíle odpočinku. Ať tak nebo tak, káva se těší oblibě na celém světě.
Po vypití voňavého šálku kávy odplouvá naše únava a pociťujeme nový příliv energie. Dokáže nás povzbudit rychle, i když na relativně krátkou dobu. Kofein potlačí únavu i spánek jen do doby, než je káva z našeho těla vyloučena. Často pak saháme po dalším šálku kávy a nezřídka se nám podaří vypěstovat si na ní závislost (naštěstí většinou se jedná jen o závislost psychickou).

Kofein má na naše tělo i další účinky: rozšiřuje průdušky, takže se může využívat při léčbě astmatu. Zvyšuje dechovou aktivitu; dokonce jsem se dočetla, že někde je podáván nezralým novorozencům, kteří sami nechtějí (nebo spíše nemohou) dýchat. Nevím, jaká je praxe u nás… Také nevím, co je pravdy na tvrzení, že káva pomáhá játrům při odbourávání toxických látek (kdysi jsem to někde zaznamenala, ale od té doby už jsem o tom neslyšela).
Ráda si z časopisů vystřihávám různé zajímavosti. Před nedávnem jsem narazila na výstřižek, který mě inspiroval k napsání tohoto článku a který vám doslovně předkládám: „… o kávě se řada mýtů traduje již odnepaměti. Na dvoře švédského krále Gustava III. ji kdysi dokonce považovali za smrtící jed. Aby se zjistilo, jak to s jejím negativním působením na zdraví vlastně je, provedli tam zajímavý pokus. Dvěma odsouzencům na smrt (dvojčatům) slíbili milost za podmínky, že jeden vypije každodenně konvici čaje a druhý stejné množství kávy. Léta letoucí pak lékařské kolegium oba „pokusné králíky“ bedlivě pozorovalo a zkoumalo jejich zdravotní stav včetně krevního tlaku a tepu. Čas běžel, slovutní profesoři postupně umírali, potom zemřel i král a nakonec v 83 letech „čajový delikvent“. „Kafař“ je přežil všechny, ale kolika let se nakonec dožil, se neví…“
Závěr? Ten ať si každý udělá sám…
uznevim - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz