Nejúspěšnějšímu žokeji české i československé historie převrátil ošklivý pád v dostihu celý život naruby. Jeho příběhem provází Marek Svačina. Režie J. Mudra
(Premiéra)
Pražský rodák Filip Minařík, syn slavného otce Ferdinanda, rovněž špičkového žokeje a později trenéra, vždycky miloval hlavně koně a vítězství. Vyhrál téměř 1800 dostihů v 11 zemích světa, byl čtyřikrát vyhlášen nejlepším žokejem v Německu, vedl tým Evropy na královském mítinku v britském Ascotu a také mnohokrát závodil v Japonsku.
Před třemi lety při dostihu spadl a vážně se zranil. Letos 48letý žokej musel po pádu ukončit kariéru. Několik dnů byl v umělém spánku, podstoupil operace i rehabilitace. Mozek mu funguje jako dřív, musel se ale znovu učit chodit a na aktivní sport zapomenout. Brzy zjistil, že mu chybějí koně, dostihy a vítězství. Chtěl zpátky svůj starý jízdní řád.
Celý život si potřeboval zvyšovat sebevědomí. Trpěl představou, že není dost dobrý. Přivádělo ho to i k sebevražedným myšlenkám. Proto jezdil dostihy, proto potřeboval vyhrávat a sám sobě dokazovat, že něco umí.
Když se nedařilo, sahal po alkoholu a občas přemýšlel o konci. Sport ho ale vždy podržel nad vodou. Pád při dostizích v Mannheimu mu ovšem radost znovu sebral. Když se probral z kómatu, černé myšlenky se zase vrátily. Restart do nového života nebyl snadný, ale nablízku měl manželku a malou dceru. Obě mu stále dodávají chuť do života i bez dostihů.