Známému herci převážně komediálních rolí hrozilo ochrnutí. Podstoupil čtyři vážné operace, po nichž musel skoncovat se svou profesí. Pořad 13. komnata Ladislava Potměšila připravili: M. Hynková Vrbová, B. Slavík, J. Nekvasil a S. Oktábcová (Premiéra)

Ladislav Potměšil se narodil 2. září 1945 na pražském Žižkově. Jeho otec miloval divadla a Ladislava do nich od útlého dětství vodil, zvláště do Uranie. Později chodil sám „na bidýlko“. Odmala také zpíval v pěveckých souborech a hrál ve filmu. Vyučil se instalatérem a hrál v amatérském souboru v divadle kabaretního typu. Na profesionální scéně vystoupil poprvé ve čtrnácti letech jako Marcius v Shakespearově Coriolanu (Ústřední divadlo čs. armády) a poté dostal svoji první velkou roli v Karvašově hře Zmrtvýchvstání dědečka Kolomana (Divadlo E. F. Buriana). Po absolutoriu herectví na DAMU v roce 1969 nastoupil své první angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého. Zde přešel od jinošských rolí k romantickým hrdinům a k charakterním postavám převážně komického rázu.

13. komnata Ladislava Potměšila prozradí, že také ve filmu začal chlapeckými rolemi. Debutoval ve filmu Hanuše Burgera Ledové moře volá z roku 1961, další postavy jinochů vytvořil například ve filmech Transport z ráje, Strach, Láska nebeská nebo v Brynychově povídce Místo z triptychu Místo v houfu nebo v Hanibalově psychologickém dramatu Škola hříšníků. V roce 1979 si zahrál i v dobrodružném snímku Drsná Planina Jaroslava Soukupa, jehož následná série komedií Ladislava vynesla z kategorie žánrového figurkáře na pozici komediálního protagonisty. Diváci si ho nejvíce spojují s postavami cholerického otce kominického učně ve dvojici hudebních komedií Discopříběh a Discopříběh č. 2 ze začátku devadesátých let a excentrického náčelníka policejní školy majora Václava Maisnera, nezdolného smolaře z trilogie policejních parodií Byl jednou jeden polda (1995–1999).

Rozmanitý repertoár mu přes půl století nabízela televize v desítkách pohádek a seriálů (Rodáci, Prima sezóna, Hříchy pro diváky detektivek, Zdivočelá země, Hospoda, Ordinace v růžové zahradě, Svatby v Benátkách aj. V roce 1989 zakotvil na dvě sezony v Divadle pod Palmovkou (Divadle S. K. Neumanna), další dva roky působil v Divadelní společnosti Josefa Dvořáka a od roku 1993 byl členem souboru Divadla na Vinohradech.

13. komnata Ladislava Potměšila odhalí, že více než padesát let aktivní herecké práce si však vybralo daň na Ladislavově zdraví. Už v roce 2013 si natrhl stehenní sval, který mu lékaři příbramské nemocnice museli přišít, a přidaly se vleklé potíže se zády. S těmi s vypětím sil, bolestmi, ale i hereckou zodpovědností natáčel seriál Cesty domů. Potíže s bederní páteří se stupňovaly; stačilo pár pracovních úrazů, přidružily se další zdravotní problémy a na sklonku roku 2016 Ladislavovi hrozilo ochrnutí. V průběhu několika měsíců musel podstoupit tři operace páteře, aby se zpevnila a došlo k uvolnění nervů. Lékaři pod vedením špičkového spondylochirurga prof. MUDr. Jana Štulíka mu odstranili část jednoho obratle bederní páteře, kterou nahradili titanem.

13. komnata Ladislava Potměšila prozradí, že nedlouho nato ho čekala neodkladná operace kýly. Pobyl v nemocnici několik měsíců a dlouho se nevědělo, jak se jeho organismus s těžkými operacemi vypořádá. Poté rehabilitoval doma. Jeho bezútěšná situace, kdy se jeho blízcí obávali, že už se nepostaví na nohy, se ale v průběhu loňského roku obrátila. Velkou dávkou k tomu přispěla jeho optimistická manželka, Jaroslava Brousková, herečka a dabérka, s níž tvoří spokojený manželský pár už šestačtyřicet let. „Ale záda už Láďovi nedovolí hrát,“ prozradila.

Ladislavovi pomáhala učit se znovu chodit a dodnes s ním vyráží na zdravotní procházky. Ladislav se tedy musel rozloučit se svým milovaným hraním, ale těší ho, že řadu jeho komediálních rolí si lidé stále pamatují. Dnes mu dělají radost vnoučata a šachy, čte a sleduje své kolegy na televizní obrazovce.

Zdroj, foto: Česká televize