13. komnata Michela Fleischmanna

Ředitel rozhlasových stanic Evropa 2 a Frekvence 1 zažil emigraci a po dvaceti letech se těžce rozhodoval o návratu do původní vlasti. Pořad 13. komnata Michela Fleischmanna připravili: J. Horská, J. Krejčík a Z. Zemanová.

Michel Fleischmann se narodil v roce 1952 do rodiny českého básníka a diplomata Ivo Fleischmanna a fotografky Staši Jílovské. Vyrůstal v pražských Vršovicích, znal tam každý plácek a kout, hrál fotbal za Slávii, letní prázdniny trávil na severu Čech v Kytlici. Od roku 1946 jeho otec Ivo Fleischmann působil jako kulturní atašé v Paříži.

13. komnata Michela Fleischmanna - V polovině 50. let se vrátil zpět do Čech a v roce 1964 byl opět jmenován kulturním atašé ve Francii, proto celá rodina střídavě žila v Československu i ve Francii. Michel studoval na francouzském lyceu, když mu jednou v roce 1969 rodiče řekli, že na něj po návratu ze školy budou čekat na nádraží. Těšil se, že pojedou do Prahy, na kamarády, na české prostředí, které mu chybělo. V Paříži mu rodiče oznámili, že už se do Prahy nikdy nevrátí. Otec požádal o politický azyl ve Francii. Byl to pro něj šok, plakal a prosil rodiče, ať se vrátí. Bylo pro něj nepředstavitelné, že už nikdy neuvidí pražský byt, své věci, knihy, kamarády, milovanou chalupu v Kytlici. Sedmnáctiletý kluk jen těžko chápal, proč politika ovlivňuje tolik lidských osudů.

Michela ovlivňovalo prostředí, v němž vyrůstal. U Fleischmannových se potkávali intelektuálové a politické celebrity nejen z Francie, ale i z Čech. Nejedni emigranti našli v této rodině určité zázemí. I když emigrace nebyla pro rodinu tak bolestná, neboť ve Francii částečně žili a uměli jazyk, přesto Michelovi trvalo hodně dlouho, než se smířil s tím, že Praha se pro něj na dlouho stala zakázaným městem.

13. komnata Michela Fleischmanna prozradí, že vystudoval francouzskou literaturu na pařížské Sorbonně a poté pracoval jako promítač v kině, hrál divadlo, založil pirátské rádio. Nakonec zakotvil ve francouzském veřejnoprávním rozhlase. Zde pod jeho režijním vedením vznikaly pořady o československých umělcích a reportáže, které představovaly zajímavé lidi z celého světa. V roce 1989 ho pracovní cesta přivedla do Prahy, kde se setkal s Francouzem Martinem Brisacem, který sem přijel založit první soukromé rádio. Michel náhle stanul před důležitým rozhodnutím.

Zůstat ve Francii a rozvíjet postavení ve své kariéře, nebo se opět sebrat a odjet do země, která už mu byla v podstatě cizí? Bylo těžší měnit život v sedmnácti, aniž věděl, co ho čeká, nebo ve čtyřiceti, kdy musel dobrovolně změnit své zvyky a vydat se do neznáma?
Michel nabídku přijal a stal se ředitelem Evropy 2. Dnes je jedním z nejvlivnějších lidí českého showbusinessu, řídí Evropu 2 a Frekvenci 1, je prezidentem společnosti Lagardére. V porevolučním Československu našel nejen práci, která ho zajímala, ale založil zde rodinu s herečkou Kateřinou Lojdovou. Společně vychovávají dnes již čtrnáctiletá dvojčata Kláru a Maxe.