Planeta Země je jediným dosud známým místem ve vesmíru, kde existuje život. A to ne jen tak obyčejný, ale neuvěřitelně pestrý! Je to doslova oáza života uprostřed jinak pustého kosmu. (Zda je pustý zcela, to zatím nevíme, ale i tak se v našem nejbližším okolí podobně pestře obydlená planeta nevyskytuje.)

Země je jako drahokam, nachází se přesně v úzké oblasti, kde se střetávají všechny podmínky vhodné pro život. Žijí tady miliony druhů jednobuněčných organismů, hub, rostlin i živočichů, neustále se objevují nové, ale řada z nich také rychle z naší přírody mizí. A za to může z velké části jeden jediný živočišný druh – Homo sapiens sapiens – tedy člověk moudrý – my.

Biologická rozmanitost naší přírody je skutečně dech beroucí - tisíce forem života, které se navzájem ovlivňují, kooperují spolu i proti sobě, vedou nelítostné boje o potravu. To vše existuje v dokonalé rovnováze. Tedy spíše existovalo. Než se na scéně objevil člověk a začal přírodu svým způsobem života ovlivňovat.

Rovnováha mezi jednotlivými částmi přírody není konstantní, ale jedná se o dynamickou rovnováhu. V přírodě je vše v neustálém pohybu. Býložravec se přemnoží díky nadúrodě rostlinné potravy, predátor tak nachází větší množství kořisti a je schopen uživit a odchovat více mláďat. Z tohoto důvodu jeho počet stoupne, čímž stoupá také spotřeba kořisti – býložravce, kterého tak logicky ubude. To je zjednodušeně dynamická rovnováha. Každý druh má v přírodě své nezastupitelné místo a je součástí mnoha vztahů. Pro dravce představuje kořist, pro menší živočichy může být sám predátorem, mikroorganismům poskytuje živnou půdu a tak dále a tak dále a to vše současně. Když pak tento druh z přírody náhle vymizí, ostatní druhy se pokoušejí jeho prázdné místo zaplnit a nastává chaos. Predátoři se přeorientovávají na jiný druh kořisti, dřívější kořist se přemnoží a chaos se tak neustále zvětšuje.

Díky velkému množství forem života tedy velké biodiverzitě se náš ekosystém drží neustále v chodu. Čím více druhů však z přírody vymizí, tím obtížněji systém rovnováhu vyrovnává. My lidé zkrátka dáváme naší přírodě zabrat, přitom jsme její součástí. Příroda není mimo nás, jsme to i my samotní. Lidský druh je na naší planetě – můžeme-li to tak říci – přemnožen. Žádný jiný savec naší velikosti nedosahuje tak obrovské četnosti – téměř 7 miliard jedinců! Měli bychom se opět naučit žít v souladu s přírodou. To neznamená vrátit se do jeskyně, ale rozumně s ní hospodařit.

Ostatní druhy na Zemi jsou naši bratranci – ne nepřátelé. Važme si jich a zamysleme se nad pestrostí naší přírody. Oslavme společně 22. května Mezinárodní den biologické rozmanitosti.