4 nosy slimákovi prozradí, kde najít potravu

Už jste je letos viděli?

Koho že? Slimáky, plzáky, slizáky, zrzouni nebo jak jim říkáte! I přes letošní tuhou zimu jich je na zahradách opět dost a dost. A navíc začli vylézat i ti malí, co se vylíhli z loni nakladených vajíček. Je dobré se na to připravit: předložit jim granulky a samozřejmě hned sbírat, nejlépe ráno i večer, když jsou nejaktivnější.

Nečekejte na to, až vyleze celá armáda, nekompromisně likvidujte už první průzkumníky. Že na zahradě opravdu jsou, o tom se může každý jednoduše přesvědčit, stačí jen trochu zarýt
do země ve stinném koutě zahrady. A hle, v několika centimetrech, pod kameny je možné nalézt ty ještě „přikrčené“ a spící, jak sbírají sílu. Jenže není možné všechna taková místa najít a rozrýt, proto je třeba být připraven.

4 nosy slimákovi prozradí,

kde najít potravu a kdy je třeba vyhledat úkryt

Každý slimák má nosy hned čtyři, používá totiž pro průzkum svého okolí trochu jiné pořadí smyslů, než byste čekali. Jeho nejdůležitějším orientačním smyslem je čich. Křehké listy rostlin vydávají nezaměnitelnou vůni, kterou dokáže slimák identifikovat i na velkou vzdálenost. Čichové vjemy mu pomáhají zpracovávat hned dva jeho nosy, otočené směrem k zemi. Lahodné rašící výhonky před ním proto nikde neukryjete.

Další dva nosy jsou otočené směrem vzhůru a plní spíše funkci jakýchsi světelných senzorů. Upozorňují slimáka například na pokročilou denní dobu s možným nadměrným teplem, které by ho mohlo vysušit. Mohou ale zareagovat i na náhlé zastínění, které ho donutí stáhnout oční stopky a celkově se schoulit a zmenšit. Tato strategie mu pomáhá ukrýt se před bystrýma očima ptáků a dalších dravců.

Nebezpečný nepřítel

I slimák byl zařazen mezi obávané invazivní živočichy, kteří si v novém působišti jen těžce hledají přirozené nepřátele a způsobují značné problémy. Plzák španělský (Arion lusitanicus), kterého známe z našich zahrádek, se původně vyskytoval jen na Pyrenejském poloostrově, ale díky hojnému obchodu se sazenicemi se rozšířil už do celé střední Evropy a dokonce i do USA. Jeden slimák může naklást 4 až 7 snůšek, dohromady 200 až 500 vajíček. První mláďata se líhnou za příznivé teploty už za 1 měsíc po nakladení vajíček. Vajíčka kladená v září a později přezimují a líhnou se příští jaro. Maximální početnosti dosahují plzáci španělští v květnu až červnu, kdy jsou zaznamenávány nejmasovější výskyty.

Plzák španělský, pokud ho systematicky nelikvidujeme, se dokáže nekontrolovatelně rozmnožit, protože o něj jinak přirození lovci slimáků nemají zájem nebo jsou v místech jeho výskytu téměř vyhubeni. U nás jde například o slepýše křehkého, všechny druhy ropuch nebo kosa obecného. Spolehlivým likvidátorem nejenom plzáků španělských je ale importovaná kachna známá jako indický běžec. Ta ale ve volné přírodě ale přežívá jen těžko a její cílené vysazení by ani nebylo žádoucí, proto si dokáže se slimáky poradit pouze na ohrazeném prostoru našich zahrádek. Nezbývá nám tedy než se bránit pomocí účinných preparátů.

Jak předcházet výskytu slimáků?

Existuje mnoho babských rad jak na ně – sypání soli, chytání slimáků do piva, vysazování rostlin, které slimáky odpuzují… Většina z nich je poměrně pracná nebo nemá spolehlivý účinek. Pomoci mohou překážky z ostrých látek, kterými posypete okraje záhonů – písek, jehličí, rozdrcené vaječné skořápky.

Předcházet výskytu slimáků budete tím, že na zahradě maximálně zamezíte možnosti jejich úkrytu. Pomůže pravidelné sečení trávy, nenechávat na zahradě hromady kamení, dřeva, apod.