„Systematický výběr sportu včetně volby vhodného klubu přichází dnes na řadu již okolo 5let. Do té doby hraje nejdůležitější roli v procesu seznamování dítěte se sportem sám rodič,“ říká odborník na sportovní diagnostiku Martin Jahoda. „Rodiče mají ve svých rukách více různých způsobů, jak dítěti pohyb přiblížit a spojit ho s pozitivními emocemi a zážitky,“ doplňuje.
1. Pěstujte rodinné aktivity
Jakmile se vyskytne vhodná příležitost, je dobré s dětmi začít rozvíjet základní pohybové návyky, jako jsou běhání, skákání, házení nebo chytání. Důležité je organizovat vše hravou formou, být kreativní při vymýšlení her, dát dítěti pocit vítězství a příliš netlačit, pokudo aktivitu nejeví zájem. Postupně lze s rostoucím věkem začít přidávat takzvané „rodinné sporty“. To jsou disciplíny, které může společně provozovat celá rodina,
a trávit tak pohromadě volný čas. Jedná se především o jízdu na kole, plavání, lyžování
a bruslení.
2. Pohybujte se ve sportovním prostředí
Děti jsou velmi vnímavé a citlivé na podněty, kterým jsou vystaveny. Pokud se pravidelně pohybují ve sportovním prostředí, nastavuje to jejich celoživotní vztah ke sportu. „Mnoho dětí, které rodiče od útlého dětství vodili na kurty, se potom tenisu věnovalo profesionálně,“ potvrzuje bývalý trenér juniorské tenisové reprezentace Jan Taussig.3. Zvolte správný sport
Zhruba od 5 let věku dítěte má smysl přemýšlet o organizované formě sportu. Důležité je ovšem vybrat ten pravý, který bude dítě bavit a zároveň bude v souladu s jeho přirozeným sportovním talentem. Tady pomůže speciální program. Většina rodičů chce vést své dítě ke sportu, ale mnohdy si do rozhodování příliš promítají svá přání a vlastní sportovní zkušenosti místo toho, aby vyzkoušeli zábavné testování, které nezávisle odhalí nejvhodnější sporty pro jejich dítě.4. Jděte příkladem
Děti mají, jak známo, tendenci napodobovat. Vidí-li svojí maminku pravidelně běhat nebo chodí-li sledovat tatínkovy fotbalové zápasy, získávají přirozeně představu, že sport je něco automatického, co je běžnou součástí života. Ne nadarmo byli rodiče mnoha současných hvězd buď aktivními profesionálními sportovci, nebo velmi zapálenými rekreačními sportovci.5. Přistupujte k dětem individuálně
Každý rodič by měl být ve vztahu ke svému dítěti tak trochu psycholog a pracovat s tím, co na něj nejvíce funguje. Někdo je od přírody soutěživý a bude rád sportovat, když se bude moci porovnávat s ostatními. Jiné dítě je spíše hravé a snadněji se bude hýbat, když bude pohybová aktivita pojata formou hry. Na většinu dětí pak platí, když spolu s nimi sportují jejich zapálení kamarádi či starší sourozenci, kteří fungují jako „tahouni“ a přirozeně motivují děti k vyšším výkonům. Nikomu pak neublíží pochvala a povzbuzení formou pozitivního ocenění i těch nejmenších pokroků.Faktor X: Rodič
Všemi výše uvedenými tipy se prolíná osoba rodičů, kteří jsou především v útlém věku pro sportovní rozvoj dětí úplně nejdůležitější. Sportovní výchovudětí v pozdějším věku dokážou zajistit odborní trenéři, ale aktivní přístup, výběr vhodného sportu, inspirace, motivacea pravidelné pohybové hry jsou v procesu seznamování dítěte se sportem zcela v rukou rodičů. Doc. PaedDr. Tomáš Perič, Ph.D. souhlasí a doplňuje: „Dostatek sebedůvěry a pochvala od rodičů výrazně ovlivňují oblíbenost dané pohybové aktivity u dětí. Každé dítě má nějaký talent. Jde jen o to objevit ho a podporovat ho.“
Zdroj, foto: SportAnalytik