5 tipů, jak zvládnout vysvědčení

1.    Poctivě zvažte reálné možnosti svého dítěte a neočekávejte nemožné.

Každý rodič má jiná očekávání a také studijní předpoklady každého dítěte jsou jiné. Je třeba postavit se reálně k možnostem vašeho dítěte a neočekávat nemožné. Zejména je velmi nebezpečné, pokud rodič do dítěte promítá vlastní (ne)splněné sny a touhu po úspěchu. Vaše dítě je samostatná, jedinečná osobnost, a potřebuje vaši pomoc a podporu, nikoliv nesplnitelné požadavky.

Je samozřejmě důležité odlišit hranice možností dítěte a jeho neochotu a lenost. O možnostech svého dítěte si promluvte i s vyučujícími. Ptejte se jich také, jak můžete  ke zlepšení studijních výsledků přispět vy, někdy stačí skutečně drobnosti. Trendem je učit děti především prostřednictvím zkušeností, neméně důležité je zvolit zábavnou formu. Domácí příprava se tedy může skládat z činností, které budou dítě bavit, jen stačí vědět jak na to.

2.    Každé zlepšení náležitě odměňte.

Škola a učení jsou pro dítě náročná práce a zaslouží si za ni odměnu. Tím, že přiměřeně odměníte snahu dítěte, určitě nic nepokazíte. I předem slíbená odměna může být pro některé děti vhodnou motivací. Zejména pro mladší děti je totiž složité uvažovat v dlouhodobé perspektivě, proto pro ně nejsou příliš motivující argumenty, že se učí sami     pro sebe a že dělají něco pro svou budoucnost. Není vhodné motivovat děti penězi, mnohem účinnější jsou drobnosti či příslib výletu nebo oblíbené aktivity. Odměna nenáleží pouze dětem, které nosí samé jedničky, ale také těm, které se dokázaly zlepšit celkově nebo v předmětu, se kterým měly problémy.

3.    Zachovejte klid a komunikujte.

Pokud ke zlepšení nedošlo, zachovejte tváří v tvář špatnému vysvědčení klid. Vydýchejte    se a domluvte si s dítětem způsob, jak v příštím období zapracovat na zlepšení. Vyzvěte například dítě, aby navrhlo samo způsob, jak přispěje ke zlepšení situace a co by pro to potřebovalo do vás. Dodáte mu tím pocit důležitosti a tím i zodpovědnosti. Na dodržování domluveného postupu však dlouhodobě trvejte.

4.    Pátrejte po příčinách.

Pokud došlo k náhlému zhoršení situace a známek, vždy hledejte příčiny. Poraďte se s učiteli i nezávislými odborníky, například pedagogicko-psychologickými poradci, a snažte se zjistit, zda dítě nemá jiné problémy, které by ovlivňovaly jeho školní výsledky.

5.    Nikdy dítěti nevyhrožujte a nezastrašujte ho.

V žádném případě dítěti nevyhrožujte, ani ho nezesměšňujte. Strach nebo stud dítěti k lepším výsledkům určitě nepomohou. Pokud dítě čeká reparát nebo se dohodnete na tom, že se budete společně učit už o prázdninách, dopřejte jemu i sobě čas k odpočinku. Odložte učení klidně až na druhou polovinu prázdnin a během té první se o něm ani nezmiňujte. Ušetříte stres potomkovi i sobě a v srpnu se můžete do učení pustit s nově nabytou energií.