„Už zase vypadám jako žok,“
říkám si při náhodném pohledu do zrcadla, zapaluji si cigaretu, nalévám si dvojku červenýho, které mi nadělil Ježíšek, a zapínám počítadlo. Váze se preventivně už týden vyhýbám, raději jsem ji kopl pod topení, aby mi nekazil sváteční dojem. To bylo zrychlení z nuly na sto za dvě vteřiny.

Brouzdám po internetu a narážím na samá „novoroční předsevzetí“. Nenapadlo mě nic chytřejšího, než udělat sčot mého PRO a PROTI. Toho PRO jsem při objektivním pohledu našel pomálu, zato toho PROTI bylo přehršle.

A tak jsem si sedl a začal psát :

Zhubnu – to ale musím každý rok, jinak budu chodit v montérkách i do divadla. Hubnu vždy od každého pondělí a každé úterý zjišťuji, že příští pondělí bude příznivější – toto mi většinou vydrží až do dubna, než se moje žokovité JÁ konečně zapojí do programu, a poté několik následujících týdnů zmírám hlady – nicméně jakýsi úspěch se vždy dostaví.
Přestanu kouřit – přestávám kouřit už hezkých pár let. Zatím se mi podařilo přestat kouřit v pracovní době, neb vedení se rozhodlo z naší administrativní budovy udělat nekuřácké pracoviště. Jenže – přijdu domů a všechno doženu.
Začnu dbát o své chátrající tělo – mě napadá při pohledu na mé vlasy, povolené svaly a viditelné strniště – pche, návštěva u holiče, párkrát do měsíce fitko a nový holicí strojek to spraví.
Budu pořádný – celý život tvrdím, že pořádek je pro blbce a tvořím si jakési účelové hromádky; dobře, hromádky nebudou, budu vše ihned uklízet.
Přestanu chlastat – si říkám při pohledu na báječné červené od Ježíška (a jdu si dolít).

Budu žít zdravě – a pohledem hladím jedlý polystyrén, co má i chuť jako polystyrén a v duchu se těším na zbylé řízky a vynikající bramborový salát, který se letos manželce obzvlášť vydařil.

Poté se zamyslím nad budoucnem.
Kupuji dům a v lednu se mi spustí placení neskutečného úvěru – do budoucího rozpočtu se cigarety nevejdou – přestanu kouřit, protože mi nic jiného nezbude.

Myslím, že nebude jak na pivo, tak ani  na výhodné krabicové víno.
Účelové hromádky budu vytvářet i nadále, protože to je mé JÁ – v uklizených skříních se bez popisek nikdy nevyznám. Jsem jenom chlap.
Kdykoliv jsem se pokusil o pravidelnější pobyt na posilujících strojích, vždy se vyskytly jiné problémy – delší směny, něco se doma porouchalo? Čert ví – ale vždy se najde překážka, a tak fitness vzdávám…

No a co tam mám dál - vlastně jsem vyčerpal všechny možnosti, co jsem si naplánoval. Ne. Ještě jedna snad zůstala. Zdraví. Ano. Budu celý rok dbát o své zdraví. Přeje se to pokaždé, tak to zkusím, co zkusím – musím - je to předsevzetí, tak jdu do toho.

No, to mi ten rok pěkně začíná - musím to jít oslavit.