Adéla Gondíková o zákulisí pořadu Do pořádku

Zkrátka dámy dokládají, že náprava domácnosti a její uvedení do obyvatelného stavu je pořádná dřina. Neustálá. Adéla také vzpomněla na svou maminku: „Nikdy jsem jí neviděla, že by ležela u televize. Buď byla v práci, nebo pořád něco uklízela, vařila, prala a žehlila. Já byla v pubertě pryč z domu a naše hodnocení pokojů na internátě bylo hodně špatné. Ale je pravda, že nás tam bylo pět a to se pořádek udržuje velmi těžko…“

Přesto se najdou filozofové, kteří tvrdí, že vzorně uklizený byt je známkou promarněného života. . Adéla má jasno: Něco na tom je. Jak říká moje kamarádka: Nenarodila jsem se proto, abych uklízela. Ale já se snažím, aby bylo doma čisto. Ale také je fakt, že znám daleko víc uklizené domácnosti. Naštěstí také hůř uklizené, než máme my. A to mě uklidňuje.“

Jak tvrdí organizátorka Bára: „To, jak váš byt vypadá, není jen o tom, jak máte uklizeno, je to životní styl. O plánování procesů v životě, o lepším životě i přehledu.“ Odbornice na úklid Monika se představuje: „Hadry, které jsem použila na úklid v domácnostech, by pokryly trasu z Chebu do Tater.“ Je tedy zřejmé, že bydlení do pořádku dát umí. V neposlední řadě se přidá k týmu řemeslník Karel: „Jsem kluk pro všechno, co je třeba. Vyrobím, přilepím, vymaluju.“