Ahoj mami

Název knihy: Ahoj mami
Autor: Vít Pokorný
Ilustrátorka: Gábina Osvaldová
Nakladatelství: Plejáda publishing
Rok vydání: 2009
Rozměry: 124 x 184 mm
Počet stran: 178 str.
Cena: 212 Kč


Zábavný pohled na svět očima osoby ženského pohlaví, někdy mezi 20 a 30 lety, která se domnívá, že jí něco leží u nohou. Svět to ale není, zato se tam válí snůška bizarních postav a situací, které se možná opravdu staly. Minimálně jí. Tu holku znáte. Už jste jí někde určitě potkali. Jen se vám nesvěřila se svými úvahami o životě, smrti, jídle, sexu, celebritách a všech základních otázkách bytí. Tady je legální možnost nahlédnout do jejího nitra. A nejen jejího.

To vše prostřednictvím dopisů, které téměř dospělá dcera posílá matce po příchodu z malého českého města do „velkého světa“ pražských reklamních agentur, castingů, večírků a zcela zpitomělých postaviček ze všech koutů naší vlasti. I ona je z toho celá zpitomělá a tak nejen v Praze se odehrávají její tragikomické životní eskapády a kotrmelce, během kterých stihne několik pokusů o lásku, kariéru, sebevraždu, náboženskou sektu, hospitalizaci v Bohnicích, dovolenou v Tunisu, účast v televizní soutěži, cestu do Indie a nakonec cestu k sobě samé. Kdo je ale ona sama,ví jen bůh. Případně její psychoanalytik. Není-li to ten samý.

Ukázka z knihy Ahoj mami:

Ahoj mami,
promiň, že jsem od tety nevolala, ale asi jí odpojili telefon. Teda to říká ona. Mimochodem tím vysvětluje, proč ho nezvedala, když jsem jí volala z policie, aby jim řekla, že u ní teď budu bydlet. (To když jsem jim byla oznámit tu krádež mobilu, vždyť víš…ptali se, co tu v Praze dělám a já jim řekla, že jsem si sem přijela vydělat na dům ve Španělsku – to dost koukali a pak hned chtěli tu tetu k telefonu) Naštěstí jim přivezli nějaké pobodané Vietnamce, tak to radši rychle ukončili. Já si spíš myslím, že teta ten telefon ani neslyšela zvonit, protože má pořád úplně vyhulenou televizi a celej den sleduje ty připitomělý telenovely. Přitom říká, že má spoustu práce.

Mami, než se ze mě stane hvězda, tak prý musím zazářit v davu. Takhle ostatně začínala i Julia Roberts (ta jak nabalila toho Gera, co hrál milionáře a zamiloval se do ní, ona byla prostitutka – dávali to loni na štědrej večer na Nově! ).  Prý proč jsem jí nezavolala.  Teda jako tetě, že sem jedu. (Furt o tom mluví, je to už 5 dnů a ona furt nemůže strávit fakt, že jsem u ní zazvonila a ona to nečekala. Říká, že taky klidně mohla mít pánskou návštěvu a co bych já jako potom dělala v takové situaci, ale ty dobře víš, že ona by žádnou pánskou návštěvu mít nemohla. Leda plynaře. Nebo bytovýho zloděje). Mami, natočila si mi ten díl Ošklivky Betty, jak tam pomáhala tomu slepcovi?  Doufám, že jo, jinak se asi zabiju (neboj, to byl vtip… Myslím s tím zabitím. Jinak to myslím vážně.) Já ho nestihla, protože jsem byla na tom konkursu. Bylo nás tam asi 400. Hrozný!! A to o tý Julii Roberts mi říkal hlavní producent toho filmu. Je to Čech, ale zkoušel mě z angličtiny. Ještě, že jsem sebou měla maturitní vysvědčení. Nechtěl mi věřit, že jsem se jí učila 7 let. On se jí učil jenom rok a už měl americkej přízvuk. Proto jsem mu skoro vůbec nerozuměla. Nakonec mi řekl, že mě nevybral, ale že jim mám dát nějakou fotku a nemám to vzdávat. Že prej mám dobrej profil.  Měla jsem u sebe jenom tu fotku, jak jsem byla malá. Tu jsem jim ale dát nechtěla, protože tu nosím pro štěstí. Tak to že prej mám smůlu.