Alfons Mucha - Slovanská epopej

Alfons Mucha (1860–1939) je světově nejproslulejší český moderní umělec, který se proslavil v Paříži na přelomu 19. a 20. století, a to díky své originální secesní dekorativní tvorbě. Smysl vlastního života ale spatřoval v jiném díle, jež považoval za mnohem závažnější, v souboru dvaceti monumentálních obrazů Slovanská epopej, na němž pracoval v letech 1912–1926.

Dokončený cyklus byl jako celek poprvé představen pražské veřejnosti ve velké dvoraně tehdy právě dobudovaného Veletržního paláce na podzim roku 1928 u příležitosti oslav deseti let samostatnosti československého státu. Do téhož prostoru se nyní Slovanská epopej vrací. Současná instalace vychází z Muchova původního obsahového rozvržení Slovanské epopeje, z časového sledu jednotlivých témat. Odkrývá vnitřní vazby mezi obrazy, podtrhuje rytmus cyklu a vyzdvihuje hlavní záměr rozsáhlého díla, do něhož Alfons Mucha po léta vkládal své nejlepší schopnosti. Ještě předtím, než Mucha začal Slovanskou epopej malovat, rozhodl se ji věnovat městu Praze, jehož představitelům postupně dokončené obrazy předával.

Tematické rozpětí Slovanské epopeje sahá od působivých představ slovanského dávnověku a uctívání pohanských božstev přes znázornění historicky doložených událostí, důležitých především z myšlenkového a kulturního hlediska, až po závěrečnou vizi duchovního významu Slovanstva pro celé lidstvo.

V deseti plátnech se Alfons Mucha zabýval českými dějinami: „česká
epopej“ představovala ideovou osu celého díla. Mucha kladl důraz na husitství a Jednotu bratrskou, tedy etapu, kterou v souhlase s Františkem Palackým, Ernestem Denisem, Jaroslavem Bidlem a Tomášem Garriguem Masarykem považoval za nejvýznamnější. Poučení a inspiraci nacházel Alfons Mucha v odborné literatuře a v diskusích s historiky, archeology a folkloristy. Neměl však v úmyslu ilustrovat historii. Zvolené náměty vyzývají ke čtení a výkladu v několika rovinách, vyjadřují Muchovu filozofii dějin založenou na humanistických ideálech. Druhých deset pláten je věnováno ostatním Slovanům a všeslovanským výjevům.

Atmosféru a reálie zobrazených míst poznal Alfons Mucha z autopsie. Protože by z vlastních prostředků neuhradil náklady na materiál, modely a studijní cesty, našel pro svůj projekt Slovanské epopeje podporu u amerického milionáře, slovanofila Charlese Richarda Cranea, jenž byl mnohaletým přítelem T. G. Masaryka a prezidenta T. W. Wilsona.

Expozici Sovanská epopej, jejíž autorem je Alfons Mucha, můžete vidět od 10. 5. 2012 ve Veletržním paláci v Praze, otevřeno je od úterý do neděle 10.00–18.00, vstupné: 180,- Kč.

Alfons Mucha a Slovanská epopej v datech

1860: 24. 7. se v Ivančicích na jižní Moravě narodil Alfons Maria Mucha.
1879–1881: Ve Vídni byl Alfons Mucha zaměstnán v malířské dílně firmy Kautsky-Brioschi-Burghardt, která vyráběla divadelní kulisy a opony.
1885–1887: Pobyt v Mnichově, studia na tamní Akademii výtvarných umění.
1887–1904: Alfons Mucha žil v Paříži. Na konci roku 1894 se proslavil plakátem Gismonda pro Sarah Bernhardtovou, s níž v následujících letech úzce spolupracoval. Stal se jedním z nejvyhledávanějších autorů užitého umění, reklamních plakátů a ilustrací, spoluutvářel dobový styl. Pro Světovou výstavu v Paříži roku 1900 navrhl interiér pavilonu Bosny a Hercegoviny.

1904: Od března do května podnikl Alfons Mucha první cestu do Spojených států a poprvé se setkal s bohatým slovanofilem Charlesem Richardem Cranem, budoucím podporovatelem Slovanské epopeje.
1905–1909: Alfons Mucha působil převážně ve Spojených státech.
1906: 10. 6. se Mucha v Praze oženil s Marií Chytilovou. Měli pak dvě děti, Jaroslavu (narozena 1909) a Jiřího (narozen 1915).

1909: Během prázdninového pobytu v Čechách a na Moravě vytvořil Alfons Mucha první skici Slovanské epopeje. 6. 11. Mucha v dopise adresovaném pražskému starostovi Karlu Grošovi nabídl městu Praze darem cyklus dvaceti monumentálních maleb Slovanská epopej, na jehož financování by přispěl americký mecenáš Charles Richard Crane. Podmínkou daru byl závazek obce umístit monumentální cyklus ve zvlášť vystavěné síni. 19. 11. městská rada na svém zasedání jednomyslně přijala Muchovu nabídku.

1910: Alfons Mucha se vrátil do Čech, aby se věnoval návrhům maleb pro Primátorský sál v Obecním domě v Praze.
1911: Po provedení maleb v Obecním domě zahájil Alfons Mucha práci na Slovanské epopeji. Studoval historickou, folkloristickou a archeologickou literaturu, radil se s odborníky, ale vždy nadřazoval umělecký záměr nad historickou skutečnost a mnohdy neváhal zvolené náměty upravit podle vlastních záměrů.

1912: V březnu Mucha podnikl s Jožou Uprkou studijní cestu do Dalmácie, poté pobýval na ostrově Lopud blízko Dubrovníku, kde vznikly olejové skici ke Slovanské epopeji. 27. 11. Alfons Mucha oznámil pražské městské radě dokončení prvních tří obrazů Slovanské epopeje. Cyklus maloval na zámku Zbiroh, který si pronajal od hraběte Jeronýma Colloredo-Mansfelda. Dvacet metrů dlouhý sál proměnil v ateliér s horním osvětlením, ve východním křídle žil s rodinou. 6. 12. zástupci pražské obce přejali ve Zbirohu obrazy Slované v pravlasti, Slavnost Svantovitova na Rujaně a Zavedení slovanské liturgie. Byly ponechány nadále ve Zbirohu, aby Mucha docílil souladu koloritu u dalších obrazů cyklu. Stejný postup se dodržoval v následujících letech.

1913: Na jaře podnikl Alfons Mucha studijní cestu do Varšavy, Haliče, Moskvy a Petrohradu, během které pořídil množství skic a fotografií pro obraz Zrušení nevolnictví na Rusi.
1914: 30. 5. Mucha ve Zbirohu předal pražské obci další tři obrazy ze Slovanské epopeje: Zrušení nevolnictví na Rusi, Hájení Sigetu Mikulášem Zrinským, Bratrská škola v Ivančicích.
1916: 9. 10. Mucha oznámil pražské městské radě, že dokončil trojici obrazů: Kázání Husovo v kapli Betlémské, Milíč z Kroměříže, Schůzka na Křížkách. Společně tvořily monumentální triptych Kouzlo slova.
1918: 19. 10. odevzdal Alfons Mucha ve Zbirohu zástupcům pražské obce obrazy Petr Chelčický a Jan Amos Komenský.

1919: 27. 4. byla otevřena první výstava obrazů z cyklu Slovanská epopej v letním refektáři v Klementinu v Praze. Z jedenácti hotových obrazů bylo vystaveno pět: Slavnost Svantovitova na Rujaně, Zrušení nevolnictví na Rusi a triptych Kouzlo slova.
1920: 15. 6. – 1. 9. se konala Muchova výstava v The Art Institute of Chicago. Zahrnovala pět obrazů ze Slovanské epopeje (tytéž jako v Klementinu).
1921: 18. 1. byla zahájena Muchova výstava v The Brooklyn Museum v New Yorku obsahující vedle jiných děl zmíněných pět obrazů Slovanské epopeje.
1923: 27. 8. Alfons Mucha odevzdal ve Zbirohu zástupcům pražské obce čtyři obrazy: Po bitvě na Vítkově, Husitský král Jiří z Poděbrad, Car bulharský Symeon a Korunovace cara srbského Štěpána Dušana na cara východořímského.
1924: Na jaře Alfons Mucha podnikl cestu na Balkán, v dubnu navštívil Mont Athos. 18. 10. převzali zástupci pražské obce ve Zbirohu obraz Po bitvě u Grunwaldu. 27. 11. Mucha předal obraz Král Přemysl Otakar II. ve svém pražském ateliéru v budově České banky.

1926: Od roku 1926 pracoval Alfons Mucha na Slovanské epopeji v prostorném ateliéru v posluchárně školy v ulici U Studánky v Praze-Holešovicích. 3. 7. byla u příležitosti VIII. všesokolského sletu provedena slavnostní hra na Vltavě Slovanstvo bratrské, v níž Mucha převedl některé náměty ze Slovanské epopeje do živých obrazů vytvořených na lodích a vorech plujících večerní Prahou. 29. 11. Alfons Mucha ve škole U Studánky předal zástupcům pražské obce obrazy Mont Athos, Přísaha „omladiny“ u slovanské lípy a Apoteóza „Slovanstvo pro lidstvo!“.

1928: 21. 9. Alfons Mucha oficiálně odevzdal Slovanskou epopej jako celek. Devatenáct obrazů převzal pražský starosta Karel Baxa do péče města Prahy u příležitosti zahájení výstavy Slovanské epopeje ve velké dvoraně paláce Pražských vzorkových veletrhů. Údajně pro nedostatek místa zůstala nevystavena Přísaha „omladiny“ u slovanské lípy (nebyla nikdy dokončena). 23. 9. – 31. 10. byla výstava přístupná veřejnosti.
1930: 1. 6. – 30. 9. se konala výstava Slovanské epopeje ve velké dvoraně Výstavního paláce v Brně.

1936: 27. 5. byla v Jeu de Paume v Paříži otevřena společná retrospektivní výstava Alfonse Muchy a Františka Kupky. Muchova kolekce obsahovala také tři obrazy ze Slovanské epopeje: Car bulharský Symeon, Po bitvě u Grunwaldu a Mont Athos. Alfons Mucha zároveň vystavil fotografie všech dvaceti obrazů Slovanské epopeje (celky i detaily).
1939: V březnu byl Alfons Mucha zatčen gestapem, za několik dní propuštěn. 14. 7. Alfons Mucha v Praze umírá. Pohřben je na vyšehradském Slavíně.