Na začátku února jsem zjistila, že mi na konci měsíce vyprší platnost mé platební karty. V té době jsem měla naplánováno strávit měsíc u rodičů, tak jsem vyrazila na nejbližší pobočku. Potřebovala jsem přeposlat platební kartu z mé „domovské“ pobočky v Praze na sever Čech. Byla jsem dosti rozmrzelá, už mi v hlavě běželo, že mi zase budou nabízet internetové bankovnictví. Myslela jsem si, jaké mám štěstí, návštěva banky dopadla dobře. Potkala jsem zastupující úřednici z pobočky z centra města. Působila velice mile a ochotně. Úřednice vše zařídila a řekla mi, že si mám přijít za týden pro kartu, protože je jejich interní pošta poněkud pomalejší.

Tak jsem na pobočku zavítala zhruba o týden později. Narazila jsem na odměřenou, rádoby důležitou fiflenu. Ta zjistila, že karta ještě nedorazila. Vyšlo najevo, že původní žádost byla nejspíše chybně podaná a kartu ani neodeslali.Tak vše znovu vybavila. Když jsem se ptala, jak je tohle možné, suše mi odpověděla, že když jsem chtěla poslat kartu do severních Čech, měla jsem si 3 měsíce před koncem platnosti karty podat žádost na mé domovské pobočce a karta by mi dorazila rovnou sem. Byla profesionální, ale díky tónu jejích odpovědí jsem si připadala jako totální blbec. Ještě mi nabídla, jestli nechci převést svůj účet na zdejší pobočku, že by spolu s kartou poslali rovnou i listinou formu účtu. To jsem s díky odmítla. Tak jsem zase čekala. Mezitím jsem musela nečekaně na skok do Prahy. Zastavila jsem se při té příležitosti i v bance, kde jsem se dozvěděla, že kartu i s celou mojí složkou už skutečně odeslali. Byla jsem naštvaná, že odeslali i složku a budu muset požádat o opětovné odeslání do Prahy. Ale na druhou stranu jsem byla ráda, že se pohnula alespoň záležitost s kartou.

V pátek posledního února jsem vyrazila do banky pro kartu. Už uběhl více jak týden od podání žádosti a karta tam už prostě musela být. No, karta ani moje složka tam nebyly. Počkala jsem ještě do pondělí, to už byl březen. Samozřejmě, že nic nedorazilo. Oznámili mi, že se vše nejspíše ztratilo. Kartu jsem pro jistotu zablokovala a vzhledem k tomu, že mi skončilo volno, tak jsem vyrazila do Prahy. Bez platební karty a s černými myšlenkami, jak někde po republice kolují mé podpisové vzory jsem při nejbližším volnu běžela do banky. Tam jsem se dozvěděla, že moje složka je stále u nich a nikdy nikam neputovala. O odeslání složky mě chybně informovala zaměstnankyně, která se ale prý teprve zaučuje. Ta holka seděla hned u vedlejší přepážky. Měla jsem co dělat, abych ji v tu chvíli nenakopla. Rovnou jsem si požádala o novou kartu, kterou mi do týdne na náklady banky vyhotovili. Mohla jsem si vybrat, jestli chci kontaktní nebo bezkontaktní, tak jsem si vzala kontaktní. V době, co jsem neměla kartu, jsem si vybírala na pobočce za cenu výběru z bankomatu. Po týdnu jsem se konečně dočkala a šla si vyzvednout svoji novou platební kartu, prý bezkontaktní, jak jsem se dozvěděla od další velice schopné úřednice pobočky. Už jsem nad tím jen mávla rukou, celá šťastná, že mám konečně kartu a vše nakonec dobře dopadlo. Trapas ve dvou obchodech, kde jsem se snažila zaplatit kontaktní kartou bezkontaktně a divila se, že to vážně nejde, ten už raději pominu.

Výsledek mé jednoměsíční anabáze je 7 návštěv celkem 2 poboček, 3 neschopné bankovní úřednice, spousta času strávený čekáním a cestováním. K tomu ještě přidám zjištění, že moje banka má mizernou interní poštu a v neposlední řadě mé pocuchané nervy. Jsem u ní už jen proto, že jsem měla nedostatek času a duševní pohody pro zrušení účtu. Očekávám, že to bude akce tak na 10 návštěv.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10