Artyčok, zelenina nejen pro gurmány

Artyčoky -

lahůdková zelenina

Za dávných časů žila krásná nymfa Cynara, do které se zamiloval samotný bůh Zeus. Pro její nebývalou krásu na ni začal žárlit. Aby se jí už nikdy nemohl dotknout jiný muž, proměnil krásku v artyčok. Jen jeho zelenofialová barva bude navždy připomínat její krásné oči...

Domovinou artyčoku cynara scolymus je severní Afrika, setkáme se s ním ale i na pultech našich supermarketů či v posledních letech i na farmářských trzích. Artyčoky nejsou však žádnou novinkou, byly oblíbenou zeleninou už ve starověkém Egyptě. Z Afriky se v 15. století rozšířily na Sicílii a odtud do celé jižní Evropy, díky tomu, že se staly oblíbenou pochoutkou poživačného Jindřicha VIII. a Kateřiny Medicejské.

Artyčok je velmi vytrvalá a odolná rostlina podobná bodláku, dorůstá výšky asi 150 centimetrů. Artyčoky, které známe z obchodů, nejsou plody, nýbrž nevykvetlá poupata. Ta se sklízí těsně před vykvetením, kdy mají správnou velikost, ale ještě nestihly zhořknout. Takový artyčok má tmavě zelenou barvu, některé druhy mají spodní část listů fialovou. Období sklizně je obvykle brzy z jara, některé druhy ale kvetou až do podzimu. Nesklizený artyčok na rostlině vykvete, má krásné modrofialové květenství. Je velmi podobný našemu bodláku, jen je květ mnohem větší. Tyto květy se mohou sušit a pak používají k dekorativním účelům, porozhlédněte se v květinářství, možná na artyčok narazíte.

Konzumace artyčoků má spoustu zdravotních benefitů. Především je obrovským zdrojem železa, vhodný tedy nejen pro vegetariány, ale i pro těhotné, děti, oslabené jedince či starší lidi. Dále je zdrojem vitamínu skupiny B, vitamínu A, kyseliny listové, vápníku, hořčíku, fosforu, draslíku a flavonoidů. Je výbornou dietetickou zeleninou, obsahuje jen minimum kalorií. Tato zelenina je doporučována hlavně diabetikům, obsahuje totiž velké množství inulinu, který snižuje hladinu krevního cukru, a přitom minimum sacharidů. Artyčoky prospívají našim cévám, snižují totiž hladinu cholesterolu. Dalším důvodem, proč si artyčoky dopřávat, je opravdu velký obsah vlákniny, hlavně, pokud ho konzumujete celý, ne jen tzv. Srdíčko, ale i tuhé vláknité listy. Ty se jedí tak, že jednotlivé uvařené listy postupně obíráme z růžice a předními zuby z nich odstraňujeme jemnější hmotu. Zbytek listu odložíme na talíř, je opravdu tuhý a málokdo ho zvládne rozžvýkat a následně bez problémů strávit.

Vysoký obsah vlákniny není to jediné, čím artyčoky blahodárně působí na náš zažívací systém. Kromě zácpy pomáhají i při průjmu a nadýmání. Obsahují enzym cynar, který podporuje tvorbu a vylučování žluči, detoxikační činnost jater a tvorbu trávicích enzymů ve slinivce. Jsou tedy vhodnou zeleninou pro osoby se špatným zažíváním a nemocné s nejrůznějšími onemocněními slinivky břišní, žlučníku a jater, záněty počínaje, jaterní cirhózou konče.

Artyčoky podporují metabolismus, pomáhají tedy i při hubnutí. Mají dokonce protialergické účinky, zmírňují nejrůznější alergické projevy.

Artyčoky se připravují nejčastěji vařené, zapékané, nebo jako rizoto. Srdíčka artyčoků z pozdního sběru, které jsou drobnější a jemnější než první vyrašené pupence, se nakládají do nejčastěji kyselých nálevů a konzervují. Z kořene artyčoku se připravuje odvar, jehož popíjení má prý příznivý vliv na odstranění pachu tělesného potu. Pro jeho příznivé účinky na zažívání z artyčoků v Itálii vyrábí likér Cynar.

Jak artyčok připravit?

Můj jednoduchý tip je tento: Celé artyčoky omyjeme, jejich růžice otevřeme a naplníme nádivkou ze strouhanky, vejce, strouhaného sýru, sekané zelené petržele, soli a pepře. Nádivku uzavřeme kouskem sýra. Naplněnou zeleninu dáme vařit do osolené vody stonkem dolů. Hotový uvařený artyčok na talíři přelijeme olivovým olejem a můžeme si pochutnávat.

Cudovluc - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete