Asia Bibi - Rouhání?

Počet stran: 136 str.
Cena:199 Kč

Kniha Rouhání? přibližuje skutečný příběh ženy, která se jako křesťanka napila muslimské vody. Tím ji znesvětila a tamější soud rozhodnul na základě zákona o rouháhí o trestu nejvyšším – byla odsouzena k trestu smrti oběšením.

Asia Bibi, matka pěti dětí, křesťanka žijící dle své víry, čeká nyní ve vězení na výsledek odvolacího soudu, jehož jednání je však neustále odkládáno. Neví, zda se dostane na svobodu. Neví, který den bude jejím posledním. Její budoucnost je nejistá.

Rodina žila jako jedna z mála křesťanských domácností v čistě muslimské vesnici ve východním Pákistánu. Asia pracovala na místní farmě s ostatními muslimskými ženami. Ty ji označili jako křesťanku za „nečistou“ a zakázaly jí pít stejnou vodu. Později vypověděly, že Asia Bibi urazila a zhanobila proroka Mohameda. Soud jim dal za pravdu a Asia Bibi byla odsouzena k trestu smrti oběšením za rouhání.

Rozhodnutí soudu vyvolalo protesty po celém světě a mnoho významných osobností včetně papeže se za Asiu Bibi postavilo. Dva významní politici paňdžábský guvernér Salmán Tasír a ministr pro záležitosti menšin Šáhbáz Bhattí byli kvůli negativnímu postoji vůči zákonu o rouhání zabiti. Rodina se musí skrývat, protože byla často vystavena hrozbám a útokům ze strany islamistů.

Ukázka z knihy:

Už nespatřím hvězdy

Probudila jsem se zpocená. Byla mi zima a cítila jsem se strašně. Byla ještě noc, ale už jsem nedokázala znovu usnout. Ašík a děti spali jako zabití. Posadila jsem se na posteli, vyděšená těmi vzpomínkami a zážitky z předchozího dne. Musarat se srdcem plným nenávisti, zběsilost ostatních žen, ošklivé urážky, plivance, rány.

Skončil zpěv muezzinů, bylo tedy půl šesté. Ráda jsem poslouchala tuhle výzvu k modlitbám, pětkrát za den. I když jsem do mešity nechodila, vždycky mi ty výzvy pomohly orientovat se v čase. Věděla jsem tak přesně, kdy byl
čas vrátit se domů, kdy nastala hodina, abych šla pro děti do školy. To ráno měl mulláh výjimečně zvučný hlas. Byl ve formě, zpíval přesně a melodicky. I když jsem katolička, ráda jsem se nechala kolébat verši z koránu.

S Ašíkem jsme se někdy museli smát, když mulláh popletl slova anebo zpíval falešně. To bylo hlavně v pátek v poledne, když zval k velké modlitbě. Vždycky se snažil, aby byl jeho projev co nejlepší, že se skoro dusil před mikrofonem. Nevím, jestli to muslimy také bavilo, ale kdyby se to stávalo našemu knězi, určitě bychom se s Ašíkem bavili stejně.

Zpěv muezzinů přináší do domu veselí, ale když jsem si vzpomněla, co se stalo včerejšího dne, byla jsem opravdu smutná, protože jsme doposud v naší malé vesničce, ztracené mezi poli obilí a cukrové třtiny, žili šťastně a spokojeně. Ittan Wálí není velké. Když spočítáme domy, které jsou v okolí, je nás podle Farah sotva tři sta rodin, co tu žijeme. Já vím, že vesnice vypadá jako smetiště, špinavé a plné prachu, ale tady je doma a já se tu cítím dobře.
Všechny domy se navzájem podobají.

Chátrající lepenice jsou v mizerném stavu a uvnitř není ani zavedena tekoucí voda. Naštěstí máme alespoň elektřinu a zdi nám patří, jsou naše, je to náš dům… Tím chci říct, že nemusíme platit nájem a nemusíme se bát, že nás někdo vystěhuje. Náš dům je prostý, vlastně jediná místnost a malý  zastřešený dvorek. Tam ráda v kotlíku vařím, připravuji jídlo pro celou rodinu.

Kotlík je z černé litiny, ale nikdy neodpočívá. Je stále v pohotovosti, vaří se v něm voda na čaj anebo se připravuje rýže. S mým mužem Ašíkem, čtyřmi dcerami a nejstarším synem jsme šťastni, že máme střechu nad hlavou a že nám patří. Každý den děkuji nebi, že nám dovolí žít v klidu a míru a že se nemusíme bát, že nás někdo vyžene anebo přepadne. Takové štěstí všichni
nemají.

Tuto knihu Asia Bibi - Rouhání? koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Fragment.