Autogramiády Hany Whitton s knihou Eliška Přemyslovna

Oblíbená autorka historických románů, Hana Whitton, představí svou novou knihu Eliška Přemyslovna - právo milovat, povinnost vládnout. Urozená, půvabná a chytrá Eliška představuje velké nebezpečí pro neschopného Jindřicha Korutanského, který se náhle zmocnil českého trůnu.
Když si mladá Přemyslovna naplno uvědomí, že je její povinnost zachránit odkaz svého otce, krále Václava II., první útok na její život na sebe nenechá dlouho čekat...


Autogramiáda knihy Eliška Přemyslovna - právo milovat, povinnost vládnout se uskuteční:

- v pondělí 30.11.2009 v Ostravě - knihkupectví ACADEMIA (Zámecká 2)
- v úterý 1.12.2009 v Brně - knihkupectví BARVIČ A NOVOTNÝ (Česká 13)
- ve středu 2.12. 2009 v Praze - knihkupectví DANIEL (Národhí 37/38)

-> začátek vždy v 17:00 hod.

Ukázka z knihy Eliška Přemyslovna:

Jan z Vartemberka se oddělil od své družiny, s níž čekal na Vyšehradě na příjezd princezny Elišky. U něj v Nymburce bude v bezpečí! Po chvíli ho napadlo, zda Elišku vůbec pozná. V posledních létech nebýval na královském dvoře zrovna častým hostem, takže si Přemyslovnu pamatuje jako malé děvčátko. Kdesi dole, na konci stezky klikatící se po svahu, se z řídnoucí tmy ozvalo zaržání. A potom se už vzhůru blížily početné spěšné kroky. Jan z Vartemberka seskočil z koně a pokynul jednomu z ozbrojenců, aby přinesl louči. Několikrát jí pak opsal kruh nad stezkou. Nažloutlá záře vykreslila ve tmě roztřesený zlatý věnec. Zanedlouho se ze tmy vynořily tři dívky, doprovázené dvěma ozbrojenými muži, vedoucími za uzdy koně. Ženy byly oblečené prostě, v šatech služebných, a každá měla přes ramena dlouhý plášť s kapucí. Vlasy, spletené do copů, zakrývala rouška pouze jedné z nich. Zastavily se, když si povšimly ozbrojeného jezdce s loučí. Dvě z příchozích si ho bojácně měřily, zato třetí vykročila Janovi z Vartemberka v ústrety. Kapuce se jí svezla z hlavy. Tmavé vlasy se jí ve svitu louče zableskly namodralým, kovovým leskem. Půvabná tvář byla snědá, s velkýma hnědýma očima, jejichž dlouhé řasy vrhaly měkké obloučky stínů na mírně vystupující lícní kosti.
„Ty jsi pan Jan z Vartemberka?“ oslovila ho. „Ano, Milosti. Přijel jsem na Vyšehrad, abych byl k tvým službám, Eliško Přemyslovno!“ odpověděl jí Jan z Vartemberka. „A jaks poznal, že Přemyslovna jsem právě já? Jsme přece oblečené všechny stejně!“ Eliška se při těch slovech tlumeně zasmála. Jan z Vartemberka seskočil z koně a poklekl před ní na jedno koleno.

Čtěte také: Urozená, půvabná a chytrá Eliška Přemyslovna