:

Jak moje babička přišla na svět

Když jsem byla menší, tak nám babička četla před spaním Ferdu mravence nebo Křemílka a Vochomůrku.

Ale pak mě začaly zajímat i jiné věci, tak jsem se ptala babičky, jak přišla na svět.

A ona nám řekla, že nám to poví tak, jak jí to vyprávěla její maminka.

Před mnoha lety v jedné vesnici, která se jmenovala Lubník, bydlel tatínek s maminkou a jejich 6 dětí. Jmenovaly se Dolfík, Míla, Alena, Vlasta, Zdeněk a Pepík.

A jednou, bylo to na podzim a brzy ráno, přijela pro maminku sanitka, že si prý pojedou do Lanškrouna pro další miminko. Maminka si nasedla a saniťák musel jet opatrně, protože byla tma a mlha. Kus za vesnicí si saniťák všimnul, že se na  cestě od lesa něco hýbe. Proto  ještě zpomalil. Byl z toho celý paf a koukal jako blázen!!

Po cestě k silnici pelášila udýchaná liška! Pravou packou stopovala sanitku a v levé něco nesla.

Otevřela si dveře a s úsměvem řekla překvapené mamince: „Tady vám nesu malou Boženku.“ Otočila se a běžela zpátky k lesu...

Udivený saniťák se pomalu rozjel a dovezl maminku až do lanškrounské porodnice.

Pan doktor se sestřičkou si maminku s miminkem  převzali, aby se podívali, jestli jsou obě zdravé. A pak jí řekli: „Tady už vám žádné miminko nedáme, protože si už jedno vezete a doma jich máte už také dost!“

A opravdu se to prý tak stalo, i když jsme tomu nechtěli věřit.

Babička nám řekla, že to ví od své maminky a prý maminky a babičky nelžou!

Ale i přesto jsme to chtěli slyšet znovu!

Tak to bude asi pravda pravdoucí!?. 

Bojdula - čtenářka
ChytráŽena.cz