Asi deset kilometrů jihovýchodně od středočeského Mělníka můžete narazit na maličkou obec Liblice a stejnojmenný zámek, o kterém téměř není slyšet. V obci žije jen zhruba 500 obyvatel, ale místní zámek je přitom označován jako perla vrcholného baroka v Čechách. O jeho existenci jsem do nedávna neměla vůbec tušení, narazila jsem na něj úplnou náhodou při brouzdání na internetu, kde jsem hledala inspiraci k našim častým víkendovým výletům. Zaujal mě natolik, že jsem si ho připsala na svůj seznam turistických cílů. A na konci října jsme se sem s manželem konečně vypravili!
Jak bylo vidět, zámek se v posledních letech pomalu dostává do povědomí širší veřejnosti: v jeho těsné blízkosti je vybudované nové, poměrně rozlehlé parkoviště. Zaparkovat se tu dá dokonce bez poplatku a k zámku to je doslova pár kroků.
Liblický zámek je v současné době chráněný jako kulturní památka, je krásně opravený (řada oprav tu probíhala od 50. let minulého století – stát zámek zkonfiskoval v roce 1945 a v roce 1952 ho propůjčil Československé akademii věd). Nejrozsáhlejší opravy probíhaly v letech 2001 – 2007, v září 2007 byl zámek slavnostně otevřen a od té doby slouží jako luxusní hotel s restaurací a wellness a hlavní sál slouží jako konferenční centrum Akademie věd ČR. Zámek je ovšem dnes otevřen i široké veřejnosti. Návštěvníkům zámeckého komplexu slouží také malá zámecká kavárna. A kromě pohádkového ubytování tu můžete zažít třeba svatbu snů… Klasické zámecké prohlídky tu nečekejte, ale zájemci mají možnost absolvovat po předchozí domluvě s recepcí hotelu pravidelné šedesátiminutové nedělní komentované prohlídky s průvodcem.
K zámku patří také krásně udržovaná francouzská zahrada, anglický park a na něj navazuje ještě unikátní, více než 30hektarová obora, přes kterou vedou dvě naučné stezky (s malým a velkým okruhem) a jejíž součástí je také Slatinná louka (ta je příkladem posledního zbytku dříve hojně se vyskytujících slatinných luk typu polabských černav, které byly rozšířeny v rozsáhlém území mezi Všetaty, Liblicemi a Čečelicemi s výskytem vzácných druhů orchidejí, například je zde jedna z posledních lokalit vstavače bahenního).
Obora byla v roce 2012 vyhlášená přírodní památkou a celá je evropsky významnou lokalitou. Stezka lesní mysli představuje vycházku zámeckou oborou zpestřenou bystřením všech pěti smyslů. Zahrada, park i obora jsou volně a bezplatně přístupné po celý rok. Za pěkného počasí se tu dá posedět na jedné z mnoha laviček a relaxovat třeba jen pouhou vyhlídkou na zámek. Nebo můžete skončit na větvi – tedy přesněji řečeno na houpačce zavěšené na větvi jednoho ze stromů v parku. Přiznám se, že jsem s dětinským nadšením sobě vlastním této možnosti okamžitě využila!
Ale ještě zpátky k zámku… Jeho budova má tři patra a tři trakty. Zámek si nechal postavit v letech 1699 – 1706 hrabě Arnošt Josef Pachta z Rájova a stavbou pověřil italského architekta Giovanna Battistu Alliprandiho. Panství za dobu jeho existence vystřídalo několik majitelů ze známých šlechtických rodů, posledním rodem vlastnícím zámek – než přešel po II. světové válce do vlastnictví státu – byli Valdštejnové.
My jsme si prošli park i zahradu, také část obory a prohlídku jsme zakončili nad dobrou kávou v zámecké kavárně. Náš výlet měl jedinou vadu na kráse: v jinak krásném podzimním čase se nám sluníčko schovalo za hradbu mraků a občas spadla i nějaká ta kapka. Náš dojem to ale rozhodně nepokazilo, rádi se sem zase někdy vrátíme. Tohle místo má totiž svoje nepopiratelné kouzlo, ale o tom se možná raději přijeďte přesvědčit sami. Jak je psáno na jedné z informačních tabulí: zámek Liblice je místem, kde se noblesa snoubí s tradicí. A hlavně je tu opravdu krásně!
ChytráŽena.cz