Barokní zahrada Großsedlitz patří mezi nejvýznamnější barokní zahrady

Pozoruhodností barokní zahrady v Großsedlitz, která v letošním roce slaví třista let od svého založení, je nejen dobře zachovaný originální stav, nýbrž také více než šedesát kamenných plastik, a to z dřívějších více než tří set. Ty dávají ožít duchu doby baroka a zdobí zahradu. Jsou mezi nimi čtyři roční období, čtyři světadíly a velký počet bohů a bohyň.

Barokní zahrada Großsedlitz patří mezi nejvýznamnější barokní zahrady v Německu. Na rozdíl od jiných barokních zahrad v Evropě, které byly často přetvořeny na krajinné parky, zde nedošlo k žádné přeměně a dodnes je zde čitelný záměr jejího tvůrce. Tímto záměrem byl projekt velkolepého areálu v rozsahu, který přesahuje dnešní podobu.

O podobu zahrady se zasloužil Christoph August, hrabě z Wackerbarthu – generální polní maršál, říšský hrabě a státní ministr ve službách Augusta Silného. Ten zakoupil rytířskou usedlost Sedlitz v roce 1719 a plánoval zde vybudování reprezentativního venkovského sídla. Jako „ministr stavebnictví“ měl po desetiletí zásadní vliv na barokní přestavbu Drážďan i mnoha dalších měst, pevností a zámků v Sasku a Polsku. V roce 1723 však své sídlo v Großsedlitz prodal svému pánovi, který byl zároveň polským králem. August Silný zde chtěl vytvořit působivý rámec pro slavnost polského Řádu bílé orlice, který obnovil v roce 1705. Tato slavnost, která měla ohromit a vyznamenat jak polskou, tak i saskou šlechtu, se poté také v Großsedlitz konala třináctkrát, a to vždy v den králových jmenin.

Letos proběhne slavnost polského Řádu bílé orlice 13. a 14. července 2019. Ponese se v duchu oslavy baroka a tří set let od založení zahrady. Mimořádným klenotem zahrady je zhruba 130 pomerančových stromků, které za náročné péče přezimují ve dvou oranžeriích. Protože leží Großsedlitz pouhou hodinu a půl od Prahy, je zde český návštěvník srdečně vítán. Texty k prohlídce zahrady a ke všem výstavám jsou k dispozici proto v českém jazyce.

„V zahradě jsou patrné znaky italského (např. terasy a schodiště) a francouzského (osové systémy, symetrie) zahradního umění. V terasovitě uspořádané zahradě jsou ještě dnes k vidění četné fontány, které jsou umístěny i ve skrytých zákoutích, a některé z nich byly nedávno sanovány,“ uvádí Dr. Andrea Dietrich, Castle Manager.

300. výročí 2019

V okolí Drážďan v této době (1719) vznikla řada zámků, z nichž každý měl svou zvláštní funkci. V Großsedlitz to byla řádová slavnost, Moritzburg byl věnován lovu, Hoflössnitz u Radebeulu vinařským slavnostem a Pillnitz dvorním hrám. Oslavy k 300.letému výročí založení zahrady proběhnou 13. a 14. 7. 2019. Program bude zahájen v 11:00 příjezdem krále a zakončen večerním bálem v horní oranžérii.

Před 300 lety začal hrabě Wackerbarth se zakládáním své zahrady a toto výročí oslaví v Großsedlitz  různými akcemi, na něž jsou srdečně zváni i čeští návštěvníci. Zcela ve smyslu barokní radosti ze života proběhnou oblíbené filmové večery s „Marií Terezií“ - česko-rakouskou koprodukcí a tématu „baroko“ budou věnovány také tři nedělní přednášky pro zainteresované návštěvníky. Kromě přednášky o hraběti Wackerbarthovi se budou věnovat také krajině severočeských zámků a Schönbrunnu.

Od 14. června 2019 bude k vidění fotografická výstava „Letní barokní rezidence“ v dolní oranžerii. Kromě městského paláce v blízkosti zemského pána - císaře či krále - , jak je známe např. z Prahy, Drážďan nebo Vídně, vlastnily šlechtické rodiny zpravidla také rezidence na venkově. Zde trávily léto v příjemném prostředí a v nenucené atmosféře bez dvorní etikety, než po podzimní lovecké sezóně opět zaplnili rezidenční města a začala zimní plesová sezóna. Četné zámky jsou ještě dnes výrazným prvkem evropské kulturní krajiny od Španělska po Rusko.

Dne 16. června se - také v rámci evropského projektu - koná studijní cesta do severočeských knížecích letních rezidencí. Návštěva Saska s českými účastníky je plánována na rok 2020 také v rámci tohoto projektu.

Otevírací doba zahrad: duben - říjen denně 10-18 hod.
Vstupné: 5 Eur / 4 Eura  zlevněné