Zámek byl naposledy otevřen v roce 2006, tak toho musíme využít. Vyjíždíme ráno autem, abychom tam byly co nejdříve. Nejely jsme po dálnici, abychom se pokochaly přírodou a trochu jsme zakufrovaly. Nicméně Lány jsme našly, zaparkovaly a ouha - nekonečná fronta lidiček - to nás mohlo napadnout, že o tuto akci bude velký zájem.
Zámek Lány je barokní stavba, jež se nachází na jižním okraji obce Lány. Je dnes spojován především s osobou prvního československého prezidenta T.G. Masaryka, jenž si zdejší zámek opravdu oblíbil a považoval jej za svůj domov. Prožil tam celých 17 let. V zámku zřídil i kino, kde promítal filmy pro místní občany (poslední film, který se tam promítal za Masarykovy přítomnosti, byl Hrdinný kapitán Korkorán s Vlastou Burianem v hlavní roli).
Po své abdikaci v roce 1935 se sem i s rodinou přestěhoval prakticky natrvalo. Po své smrti si přál být pohřben na lánském hřbitově, kde odpočívá se ženou Charlottou, synem Janem a dcerou Alicí. Pak zde také pravidelně pobýval Emil Hácha. V nedávné době začal být zámek využíván až po sametové revoluci prezidenty Václavem Havlem a Václavem Klausem. Vystály jsme si hodinku a půl - sluníčko pálilo. Ani bych se nedivila, kdyby padl zase nějaký teplotní rekord. Oživení nastalo ve chvíli, kdy kolem fronty procházela paní Livie Klausová, zdravila a bavila se s lidmi - na její pokyn donesla stráž lavičky a starší lidé se mohli při čekání posadit. Konečně jsme se dostaly do krásných prostor - jídelny. Stačilo jen zasednout k prostřenému stolu. Zde byl vystaven T.G.M., když 14.9.1937 zemřel.
Je zde také jeho posmrtná maska a ruka. Zaujala mě původní židle, tzv. Čajovka, kterou navrhoval Josip Plečník - toho si T.G.M. pozval k rekonstrukci Pražského hradu. Jídelna sousedí s hudebním salonkem, kde zase vévodí židličky Tonetky. Procházíme modrý, žlutý salon, knihovnu - v každém pokoji jsou průvodkyně, které nám vypráví o místnostech. Nádherné jsou lustry - všude je hodně světla a květin - vše působí vyrovnaně a idylicky. Pak ještě nakoukneme do kostela Nejsvětějšího Jména Ježíš (zvláštní název) a jdeme se projít do parku - nádherné jezero s lekníny - žluté, bílé, červené. Odjíždíme domů plné dojmů - fronta je ještě delší, než když jsme přijely.
Díky všem, kdo umožnili tuto krásnou prohlídku veřejnosti.
Hanaj - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz