Občas vyrážíme na výlety za naše hranice – do Polska to nemáme až tak daleko, aby se nám cesta za nějakou pamětihodností nebo pěknou přírodou nevyplatila. Nedávno jsme po dlouhé době opět navštívili Křešov (někdy česky překládaný také jako Křesobor), tedy mám teď na mysli polský Krzeszów.

Tahle polská obec se nachází v Dolnoslezském vojvodství, v centrální části Kotliny Krzeszowské. Od českého Žacléře leží asi 16 km severovýchodně, 10 km od hraničního přechodu Královec/Łubawka, nedaleko města Kamienna Góra. Zdejším turistickým lákadlem je jedinečná perla evropské barokní architektury: cisteriánský klášterní komplex. Z něj je nejkrásnější, nejvzácnější a nejzajímavější bazilika Nanebevzetí Panny Marie (její sedmdesát metrů vysoké věže uvidíte už z několikakilometrové dálky).

Klášter založila v roce 1242 Anna Lehnická – tehdy zde bylo sídlo benediktinů z Opatovic nad Labem. Ti klášter koncem 13. století opustili a nedlouho poté ho osídlili cisterciáci. Klášter měl pohnutý osud, od doby svého vzniku byl několikrát zničen nebo zrušen, například v době husitských válek bylo kromě jeho zničení zavražděno 70 mnichů. V roce 1940 zkonfiskovali budovy klášterního komplexu nacisté pro účely sběrného tábora. Odtud byli slezští židé deportováni do koncentračního tábora v Terezíně. Křešov tehdy patřil k Výmarskému Německu. Až díky Postupimské dohodě z roku 1945 připadlo toto území Polsku.

Po válce byl klášter vrácen mnichům, ale ti byli polskou vládou jako etničtí Němci vyhnáni. Bývalé opatství poté přešlo do rukou Poláků a Křešov je dodnes osídlen polskými benediktinskými řeholnicemi.

Na stavbě i výzdobě vrcholně barokní dvouvěžové baziliky Nanebevzetí Panny Marie se podíleli významní umělci českého a slezského baroka (mezi jinými například stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer nebo malíř Petr Brandl). Bazilika byla postavena v letech 1728 – 1736, v průčelí je osazena šesti pískovcovými sochami v nadživotní velikosti. Na hlavním oltáři se nachází pod královskou korunou s červeným baldachýnem gotický deskový obraz Křešovské Madony. Obraz Nanebevzetí Panny Marie (také na hlavním oltáři) pochází z dílny Petra Brandla. Nejen hlavní oltář má bohatou sochařskou a řezbářskou výzdobu – pyšní se jí mimo jiné kazatelna nebo chórové lavice. Cenná je také křtitelnice nebo unikátní varhany. Trojlodní bazilika má v šesti mělkých kaplích dvanáct oltářů. Opravený klášter právem usiluje o zápis na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Doufejme, že se už brzy dočká!

Návštěvníci si mohou zakoupit vstupenky na prohlídku základní nebo rozšířené trasy. Tedy nejen na prohlídku baziliky a kostela, ale také do podzemních nebo naopak půdních prostor, věže kostela nebo do mauzolea slezských piastovců se sarkofágy polských knížat.

V areálu je turistům k dispozici kromě informačního centra i obchod se suvenýry a restaurace. Parkoviště na náměstí Jana Pavla II. se nachází v těsném sousedství kláštera – je placené, počítejte tedy s drobnými mincemi do parkovacího automatu. U náměstí se nachází několik obchůdků a možnost občerstvení, třeba v další restauraci.

K opatství patří také vedle baziliky stojící kostel sv. Josefa (jednolodní stavba bez věží), krásná je i budova samotného opatství nebo třeba kalvárie, která je kopií kalvárie v Jeruzalémě. Křížová cesta vás povede z náměstí nejprve silnicí mezi zástavbou, brzy se však dostanete do lesního úseku a k jednotlivým zastavením (většinou kaplím) vás povedou úzké lesní pěšinky. Po dvou kilometrech dojdete k asi nejkrásnějšímu místu: Letnímu pavilonu na vodě, dříve mnichy vyhledávanému k meditacím. Dnes je bohužel nepřístupný, opravuje se a je obehnán plotem. Celá trasa křížové cesty je dlouhá asi pět kilometrů a je druhá největší v Polsku.

Křešovská bazilika je evropskou perlou baroka. Přeji všem, kdo se sem vydají, krásný zážitek!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10