V březnu tohoto roku jsme byli s manželem v lázních Rajecké Teplice a podnikli jsme několik výletů po okolí. Naším prvním výletem byla návštěva města Bojnice s hezkým zámkem. Město Bojnice se nachází v Trenčínském kraji, asi 1 kilometr od města Prievidza, kterým jsme projížděli. Bojnický romantický zámek byl zobrazen v několika filmech. Pro mne nejznámější byla pohádka Šíleně smutná princezna.

První zmínky o hradu, který stál na této travertinové skále, je asi z roku 1113. Během let byl majetkem mnoha rodů. Posledním feudálním majitelem byl Ján František Pálfy, který  dal hrad přebudovat v krásný, romantický zámek s tím, že zůstal částečně zachován i goticko - renesanční základ bývalého hradu a tak vznikl tento pohádkově krásný skvost. Přestavba se konala v letech 1889 až 1910.
Zámek po smrti posledního majitele, který zemřel v roce 1908 ve Vídni a jeho tělo bylo vlakem převezeno do Prievidze a dál smutečním kočárem, který je vystaven na nádvoří, byl převezen na zámek a je pohřben v kryptě, prodali dědicové firmě Baťa a podle Benešových dekretů byl znárodněn a později přešel v majetek Slovenské republiky.

Ján František Pálfy byl velkým sběratelem umění a je dobře, že se většina jím sebraných skvostů v zámku dochovala dodnes. Mohli jsme při prohlídce obdivovat krásné obrazy, porcelán, zbraně a různé předměty z celého světa. Majitel si dal velmi záležet i na různých ozdobách stěn a stropů. Velmi se mi líbil Orientální salon, Zlatý sál a krásný oltář v zámecké kapli. Úchvatné je i schodiště vytesané přímo do skály, na které hrad a zámek dnes stojí. Průvodkyně nás zavedla také do jeskyně se sladkovodním jezírkem, do kterého ústí hradní, 26 metrů hluboká  studna. Prošli jsme i hrobkou se sarkofágy majitelů hradu a zámku. Průvodkyně zamkla kryptu a prohlídka je u konce.

 Ale pro nás ne úplně. Na nádvoří nás čekal náš průvodce, se kterým jsme přijeli z Rajeckých Teplic a šli jsme na prohlídku města. U zámku je park, ve kterém nás upozornil na Matúšovu starou lípu, zavedl nás k jezírku, ukázal nám, kde je zoo a šli jsme na Hurbanovo náměstí, na jehož opačném konci je kaplička sv. Jana Nepomuckého. Jestli do Bojnic pojedete, nakoukněte dovnitř. Socha má ruku asi z úplně jiného světce. Zasmáli jsme se a šli k farskému kostelu sv. Martina z Tours. Průvodce s námi nakoukl dovnitř, ale byla bohoslužba, tak jsme nechtěli rušit a vyšli jsme ven. V kostele to bylo krásné a je v něm údajně i kaplička ze 14. století. Průvodce s námi zašel za kostel k další kapličce, ta je sv. Michala a hned vedle je fara se slunečními hodinami. V části fary je pošta. Pod námi se nacházela jeskyně, ve které je zbudováno Prehistorické muzeum. Tam se bude jistě stejně jako v zoo líbit vašim dětem.

 Sešli jsme kousek za poštu ke hradbám. Tam v Podzámocké ulici jsou v hradbách vchody do domů, domy jsou pak ke svahu přilepené na hradby z opačné strany. Trošku zvláštní, no ale někdo jim to povolil, tak tam domy stojí. Vrátili jsme se touto ulicí zpět do zámeckého parku, udělali společné foto a šli na parkoviště k autobusu a jeli zpět do Rajeckých Teplic. V Bojnicích je i krásné koupaliště a jsou tam i lázně, ale tam jsme se nebyli podívat, spěchalo se na večeři. Pokud vás můj článek trošku zaujal a plánujete výlet na Slovensko, tak zámek Bojnice stojí za zastávku a prohlídku.