Burza

V době svých středoškolských studií jsem ráda a často chodila na burzy. Tak asi každý zná různé burzy, většinou si tam maminky shání dětské oblečení, nebo jsou různé sběratelské burzy, ale tyto taky nebyly obyčejné, byly totiž zakázané neboli ilegální.

Bylo to v době, kdy opravdu krásné oblečení, elektronika a kosmetika se daly koupit jenom v Tuzexu, ale mě zajímalo hlavně všechno kolem muziky a nebylo ani tam. A tak jsem se stejně odvážnou kamarádkou vyrážela každou neděli ráno na zakázanou burzu do krčského lesa, kde na igelitových podložkách vystavovali prodejci svoje zboží - hudební časopisy, LP desky, kazety, plakáty, ale občas i oblečení a kosmetiku. Naším zájmem byly časopisy a plakáty našich oblíbených zpěváků a skupin, kterými jsme pak zdobily stěny našich pokojíčků. Na originál LP desky a kazety už naše kapesné nestačilo, všechno bylo opravdu předražené, ale my jsme byly šťastné, když jsme ukořistily nějaký pěkný plakát. Návštěva burzy nebyla bez rizika, ono to chtělo velký kus odvahy čelit nebezpečí, že bude zátah. Nikoho totiž nezajímalo, že nic neprodáváte, už sama přítomnost byla zakázaná a v případě, že vás odchytla policie a zapsala si vaše iniciály z občanky, mohla všechno nahlásit do školy a vám pak hrozilo i vyloučení.