Co je chlebem lidstva?

Není to maso, pivo ani ovoce, jak by mnozí zastánci západního stylu života mohli hlásat. Nemůžeme ani tvrdit, že jej představuje známý pecen chleba, protože běžný způsob jeho přípravy s sebou nese tolik zdravotních rizik, že by bylo lépe se mu vyhnout.  

Tyto „spečené“, tvrdé cihly našich babiček znamenají pro dnešního člověka velké nebezpečí, nad kterým bychom se měli přinejmenším zamyslet. Připálenou karcinogenní kůrkou počínaje a bohatou chemií konče. Nejvíce by nás mohli při přípravě chleba poučit Asiaté. Co do počtu obyvatel a i svým zdravím dokazují, že vařená rýže a jakékoliv vařené obiloviny a zelenina jsou tím nejideálnějším hledaným chlebem. Příprava žádných jiných produktů, především z hlediska kladných zdravotních účinků, rychlosti, ba i ceny, nemůže konkurovat pohodlnému vaření obilovin!

Chléb pro zdraví nebo designéra?

„Západní“ pečený chléb je nejen plný chemie, tak zvaných přídatných látek, ale i nebezpečných „hi-tec“ technologií. Koho by napadlo, že moderní kypřidla jsou jiným druhem pomalých jedů jako mnohá ÉČKA pro hezkou vůni vzhled a mnoho dalších zbytečností.

Dnes se už se dokonce ani nedopátráme, „čí chleba vlastně jíme“. A najít na chlebu etiketu s výčtem „chemických doplňků“ je nad lidské síly. (Snad proto, abychom se netrápili?) Komu by se také chtělo odkrajovat karcinogenní kůrky, když jsou, jak víme, „tím nejlepším“? Škoda že, pravý, tradiční kváskový chléb již dnes neumí upéci téměř nikdo! Starší už tradice nezajímají a mladí se to ještě nenaučili. Takže nám nezbývá nic jiného, než si na něj zadělat doma. Ale kdo by našel v dnešní uspěchané době obden čas na jeho poměrně pracnou přípravu? Naštěstí technika pokročila i k našemu užitku.

Zdravý chléb nebo časovaná bomba?

Získat ty pravé informace a vyzkoušet, která doporučení jsou mylná a která prospěšná, byl opravdový „oříšek“, který jsme doma „louskali“ mnoho let. A protože se další generace nemají ani od koho učit, přimělo nás vyvinout multifunkční pekárničku, která dokáže zhotovit nejen kváskový chléb, ale i samotný tradiční kvásek, sýry, jogurty nebo slady. Budeme pak konečně osvobozeni i od rizik, které s sebou přinášejí moderní průmysl s „moderními“ postupy.

Všichni „racio“ výživáři upřednostňují ve svých doporučeních celozrnný chléb a pečivo, ale téměř žádné není „pro každodenní jídlo“. Navíc, pokud si ho nepřipravíte sami, nikdy nebudete vědět, co skutečně obsahuje. Omluvte naši nedůvěru, ale zkušenost nás naučila, že dát na víru v druhé bývá doslova hazardem. Jedná se totiž o základní potravinu se základními stavebními prvky našich orgánů.

Při rozboru pečiva ze supermarketů jsme napočítali několik desítek technologických chyb. V BIO prodejnách jich bylo sice o něco méně, ale pro denní stravování jsou stále nepřijatelné.

Rychle vykynuté pečivo je velmi pórovité a důsledkem toho rychle vysychá a tvrdne zvláště, je-li nezabalené.

Pár příkladů:

1/ Otruby jsou často přidávány do zvětralé bílé mouky.

2) Obvykle jsou tyto otruby příliš velké „řezavé“ a poškozují tak sliznice trávícího ústrojí. Používá-li se pro změnu celistvá celozrnná mouka, je zde problém s množstvím otrub. Správně Reiss.jpgby se pšeničná a žitná mouka měla přesívat přes asi milimetrové síto. Jedině tak uvidíte, jak velké nestravitelné části se v ní nacházejí. Dětem je vhodné odstranit dokonce 1/2 až 2/3 nestravitelných částí.

3) Celozrnná mouka má být mletá výhradně z BIO zrn. Tím se vyhnete argumentu, že je na povrchu kontaminovaná například po chemickém ošetření.

4) Čerstvost mouky si zajistíme domácím mlýnkem, protože mouka skladováním oxiduje.

5) Dalším problémem je použití správného kvásku. To, co dnes většina pekáren vydává za kvásek, již není pravý tradiční kvas. Používají se různé startéry nebo oživování kvásku kvasnicemi – kvasek1.jpgsamozřejmě s „chemickými zásahy“. Přírodní kvásek lze připravit poměrně jednoduše, během 3 až 4 dnů, a může zůstat kvalitní i desetiletí. Je však třeba znát některé zásady na zacházení s ním. Pravý kvásek můžete snadno zkazit i tím, že ho budete uchovávat v prostoru s kvasnicemi, které ho kontaminují.

6) Velkým problémem, především u kupovaných chlebů, je kůrka. Pro svůj obsah aromatických a cyklických uhlovodíků je nejen karcinogenní, ale i příliš tvrdá, přeschlá a křehká. Velké chleby obsahují asi 10 procent spálené vnější vrstvy. Čím menší chléb zakoupíme, tím se toto procento zvětšuje. Některé chlebové kostky (pečené v silných kovových formách), mají dokonce až 50procentní obsah spečené vrstvy.

Znáte pravidlo „jaké potraviny jíš, takovým se staneš?“ Pak si dejte do souvislosti, co asi s námi a našimi orgány po desetiletí a celé generace konzumovaný spečený chléb udělal a to jak po fyzické, tak psychické stránce! Naše orgány pak ztrácejí pružnost, stahují se a tím i nedokrvují a vlastně „odumírají“! Následkem jsou zužování cév, suché ekzémy, bércové vředy, nádory, infarkty, mrtvice a v neposlední řadě dominance nebo agresivita v důsledku „tvrdnutí“ mozku.

7) Další chybou je velké přesolování pečiva - sůl napomáhá křehnutí cév a spolu s kůrkami jde o nebezpečnou kombinaci. Zde je dobrý příklad pro vysvětlení nárůstu infarktů či mozkových příhod.

8) Chybné je také kombinovat nasákavé a nenasákavé mouky jako například žitnou a pohankovou s rýžovou nebo kukuřičnou. Velký problém mají s pečivem i celiaci, kteří jsou odkázáni na pochybné ztvrdlé kostky, suchary či extrudované chlebíčky. Tyto potraviny jsou pro ně další zdravotní časovanou bombou. Když jsme uvažovali o kurzech pečení pro alergiky a celiaky, neprojevili zatím dostatečný zájem - škoda.

Nejdokonalejším a nejvyváženějším chlebem jsou orientální Sushirolky z vařených obilovin, luštěnin a dušené zeleniny.

A co na závěr?

Tradice je tradice a těžko si budeme odvykat na chuť dobrého kváskového chleba. Naučme se alespoň ten. A nemůžeme-li péci v páře, kde se nebezpečné „zuhelnatění“ okrajů netvoří, naučme se alespoň nebezpečné kůrky odkrajovat či nepřesolovat.

Na zamyšlení ještě některá skromná pořekadla, jejichž důsledky se nedomýšlí!

„Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ – aneb – toho nemoci nosíš (různé národy, různé zlozvyky při přípravě svého „národního chleba“ a následně různé nemoci)

„Vítej hosty chlebem a solí“ – pokud se s nimi již nechceš setkat (pečený chléb a sůl jsou dva velcí viníci na stahování, tvrdnutí a křehnutí cév a srdce)

„On po tobě kamenem, ty po něm chlebem“ (oba se bohužel budou z následků léčit v nemocnici)

A jedno pořekadlo se svojí hloubkou moudrosti přímo z Orientu:

Jediné zrno rýže dává tisíce zrn - zadarmo a do nekonečna. A my přejeme vám čtenářům nejen hodně štěstí, ale abyste také i vy rozdávali své moudrosti a dárky do nekonečna.