Většina domácností se dnes neobejde bez řady elektrospotřebičů, televizí počínaje a myčkou nádobí konče. Všechny vymoženosti se však velmi znatelně promítnou do účtenky za elektřinu, a to i přesto, že v posledních letech se výrobci zaměřili na snížení spotřeby energie.
Co prozradí energetický štítek
Jestliže se rozhodnete vyměnit starý spotřebič za nový, je jasné, že se budete snažit vybrat co nejlépe, v první řadě pokud jde o spotřebu. K tomu slouží známý energetický štítek, který řadí zařízení do různých tříd, označených písmeny.
Nejvýhodnější je třída A (v případě chladniček ještě třídy A+ a A++) a čím více postupujeme v abecedě, tím vyšší je energetická náročnost. Teoreticky je tedy energetický štítek dobrým pomocníkem při výběru toho nejvhodnějšího spotřebiče. Ovšem tento systém má jistá úskalí.
Tím prvním je fakt, že označení štítkem je povinné pouze u některých zařízení (například televize jej mít nemusí). A zadruhé, v některých případech údaje počítají jen s určitými podmínkami použití anebo se vztahují pouze k některým programům.
Energetický štítek by tedy neměl být alfou a omegou, ale měl by být jen orientačním bodem, podle kterého lze alespoň zhruba porovnat jednotlivé modely.
Pojďme se podívat konkrétně na jednotlivé domácí elektrospotřebiče:
CHLADNIČKA S MRAZÁKEM (zvýšení celkové spotřeby elektrické energie o 20 %)
Vývoj spotřeby
V uplynulých pěti letech se spotřeba chladniček snížila zhruba o 15%, a to obecně – nejen u „lepších“ modelů. A především v současné době se rozšiřuje nabídka nízkoenergetických zařízení. Dnes už si jen málokdo koupí chladničku z třídy nižší než A. Už jen třída A+ znamená až poloviční spotřebu oproti třídě C, nemluvě o třídě A++, kde lze ušetřit až 60 % energie. A pokud si procenta převedete na peníze, zjistíte, že investice do dražšího, ovšem úspornějšího zařízení se vám velmi rychle vrátí.
Energetický štítek
Nejpřesnější informace o spotřebě nám poskytne energetický štítek. To ovšem neznamená, že s danými údaji již nelze nic dělat. Evropská norma, která energetické třídy definuje, vychází mnohdy pouze z teoretických situací a nebere v úvahu některé významné reálné faktory. Například se předpokládá, že spotřebič se nachází v místnosti se stálou teplotou 25°C – ve skutečnosti samozřejmě dochází k výkyvům v závislosti na roční době, počasí i fázi dne. Stejně tak předpis nepočítá se změnami vnitřní teploty při vkládání a vyjímání pokrmů. V praxi se tak paradoxně může stát, že chladnička z třídy A má nižší spotřebu než analogický model z třídy A+.
Jak ušetřit
Existuje několik dobrých doporučení:
Ledničku umístěte do nejchladnější části kuchyně, co nejdál od zdrojů tepla (sporák, topení, okna). Mrazáku se nejlépe daří ve sklepě či garáži, což bohužel v mnoha domácnostech není možné. Pak se tedy snažte dodržet předchozí zásadu, vztahující se k ledničkám.
Mezi stěnou a zadní částí chladničky nechejte prostor alespoň 10 cm.
Termostat nastavujte vždy podle ročního období, přičemž se řiďte instrukcemi výrobce. Nemá smysl udržovat příliš nízkou vnitřní teplotu, protože to stejně téměř nijak nepřispěje k lepší konzervaci pokrmů, jen tím vzroste spotřeba o 10 – 15 %.
Potraviny mějte v chladničce rozmístěné co nejvhodnějším způsobem. Mějte při tom na paměti, že nejchladnější je spodní část hned nad přihrádkami na ovoce a zeleninu. Chladničku ani mrazák nepřeplňujte, především kolem vnitřních stěn by vždy mělo být dostatek místa pro cirkulaci vzduchu.
Nikdy do chladničky nedávejte teplé či horké pokrmy.
Dveře chladničky se snažte mít otevřené co nejkratší dobu.
Při rozmrazování pokrmů je nejprve na nějakou dobu uložte do ledničky. Ochladíte tak její vnitřní prostředí, aniž byste jakkoli zvýšili energetickou spotřebu.
Nezapomínejte na pravidelné čištění a celkovou údržbu. Kontrolujte těsnění dvířek, odstraňujte prach ze spirály v zadní části spotřebiče. Jakmile vrstva ledu přesáhne tloušťku 5 mm, pusťte se do odmrazování.
Zdroj: SOS
Notburga
ChytráŽena.cz