Choroby a škůdci růží

Příroda je mocná čarodějka a i když budete svým růžím věnovat maximální péči, může se stát, že se přeci jenom nějaký škůdce nebo choroba objeví. Stačí mírná zima, kdy mrazy nezlikvidují zárodky chorob a škůdců nebo počasí ideální pro jejich přemnožení a nastává okamžik, kdy je nezbytné proti nim zasáhnout.

Choroby růží

Černá skvrnitost listů – bezesporu nejčastější choroba. Poznáme ji podle tmavých skvrn různé velikosti, na okrajích jsou paprsčité. Bývají nejvíce na spodních listech. Skvrny se zvětšují a postupně splývají, listy žloutnou a předčasně opadávají. Rostlina slábne, méně kvete a může v zimě snáze namrznout.
Prevence: preventivním opatřením je pěstování odolnějších odrůd a správné stanoviště. Důležité je také zalévání tak, abychom nepokropili listy.
Ochrana: choroba „přezimovává“ na spadaných listech a v pupenech. Jedním z opatření je odstranění spadaných listů. Druhým pak aplikace fungicidů v době, kdy se projeví první příznaky. Nejčastěji to bývá v květnu.

Padlí růže – tuto houbovou chorobu mnozí zahrádkáři velmi dobře znají i na jiných rostlinách. Projevuje se šedým povlakem na obou stranách listů i na květech a letorostech. Kromě toho, že rostliny nejsou vzhledné, jsou opět oslabovány a hrozí jim zmrznutí.
Prevence: vyrovnaná výživa, nepřehnojovat dusíkem. Padlí se šíří hlavně při výkyvech počasí, kdy je hodně srážek, tedy vysoká vlhkost a teploty i v noci. V případě takového počasí můžeme aplikovat i preventivní postřik, aniž by se projevily příznaky choroby.
Ochrana: při projevu příznaků padlí růže provádíme postřik fungicidy, jakými jsou například Discus, Ortiva nebo Saprol.

Rzivost růže – jedná se o závažnou chorobu, která napadá pouze růže. Je velmi dobře rozeznatelná díky výtrusům, které se objevují na letorostech, později i na listech. Zjara jsou výtrusy oranžové, v létě jsou žluté a na podzim pak zčernají. V letním stadiu se z výtrusů šíří žlutý prášek. Rzivost způsobuje předčasný opad listů a deformaci výhonů.
Prevence: nehnojit pouze dusíkem. Pokud jsou rostliny ve vlhkém prostředí s minimálním přístupem vzduchu, zvyšujeme pravděpodobnost výskytu rzivosti. Proto jsou důležitými preventivními opatřeními výběr správného stanoviště a také prosvětlovací řez.
Ochrana: brzy na jaře zkontrolujeme stav rostlin a odstraníme části, kde jsou oranžové výtrusy. Provedeme postřik fungicidy proti rzivosti.

Škůdci růží

Mšice – nejběžnější škůdce růží. Jedná se o savý hmyz, který škodí sáním zejména na mladých výhonech, poupatech a listech. Kromě sání poškozují rostliny také lepkavou látkou, kterou produkují. Ta narušuje povrch rostlin a otevírá dveře například houbovým chorobám a virům.
Ochrana: pokud se na rostlině vyskytují ve velmi malém množství, stačí je odstranit mechanicky (ručně, proudem vody, deštěm nebo jemným kartáčkem). Při menším výskytu můžeme také rostliny omýt mýdlovým roztokem. Z postřiků jsou vhodné ty, které jsou určené k ochraně proto savému hmyzu.

Pilatka – pilatek je několik druhů a podle druhu poškozují určité části rostlin. Napadení pilatkou drobnou poznáme podle podélně stočených lístků do trubiček. Ostatní pilatky poškozují listy nebo výhony. Napadení se projevuje tzv. žírem, tedy vykousanými listy nebo okousanými výhony, který způsobují housenky.
Ochrana: proti pilatce drobné je možné chránit rostlinu pouze odstraněním napadených částí. Proti ostatním je účinný postřik chemickými přípravky.

Otázky a odpovědi k chorobám a škůdcům:

1.    Kam s odstraněnými napadenými částmi rostlin?
Napadené části rostlin rozhodně nedáváme na kompost. Zárodky chorob a škůdců v něm mohou přežít a rozšířit se po celé zahradě. Nejvhodnějším způsobem likvidace je vyhození do popelnice, nikoliv však do bioodpadu.

2.    Jak se správně aplikuje postřik?
Aby byl postřik co nejúčinnější, musíme ho aplikovat opravdu na celou rostlinu. Tedy i na spodní části rostlin včetně spodní strany listů.

3.    Je také jako u hnojení důležité, ve kterou denní dobu rostliny postříkáme?
Ano, i v případě postřiků proti škůdcům je důležité, aby rostlina nebyla vystavena přímému slunci. Postřiky jsou kapalné a kapičky se na přímém slunci chovají jako čočka, takže by mohlo dojít k popálení rostlin. Po provedení postřiku by nemělo alespoň čtyři hodiny pršet. Účinná látka musí ulpět na povrchu rostlin. Déšť nebo silná letní rosa ho mohou smýt.

4.    Pokud se mi nějaký přípravek osvědčí, mohu ho používat každý rok?
Na trhu je široká škála ochranných přípravků na každou specifickou chorobu nebo škůdce. Abychom předešli rezistenci (odolnosti) škůdce nebo choroby na konkrétní přípravek, je vhodnější používat různé typy.