Podzim se nám nachyluje k zimě, takže máte poslední příležitost připomenout si zásady, jak správně uskladnit naše výpěstky – ovoce i zeleninu. Už od jara se zahrádkáři činí, aby jejich úroda byla co největší, byla by proto škoda, kdyby o ni špatným zpracováním či skladováním přišli.
Část sklizeného ovoce a zeleniny samozřejmě zpracujeme na kompoty, čalamády a podobně, část uskladníme. Na to potřebujeme dostatečně velké a hlavně suché skladovací prostory. Disponujeme-li vlhkým prostředím, můžeme si od něho dopomoci umístěním jedné nebo několika plochých misek naplněných solí. Vlastností soli je totiž přijímání vlhkosti z okolí. Navlhčenou sůl vyměňujeme za suchou, aby tuto funkci neztratila. Na druhé straně jsou nevhodné i příliš zateplené a suché prostory. Proti nim pomohou obyčejné cihly, rozmístěné na podlaze. Dohlížíme pouze, zda jsou stále vlhké.
A nyní k jednotlivým druhům ovoce a zeleniny
Mrkev sklízíme co nejpozději. Obávat se nemusíme ani slabých mrazíků, neboť tato zelenina je proti nim odolná. Ze země ji dostaneme rýčem. Než ji uložíme do sklepa, odstraníme nať a kořeny necháme několik dnů oschnout na místě chráněném před vlhkem. Mrkev uložíme do písku. Díky tomu nám vydrží až do května.
Brambory neskladujeme v hromadě vyšší než osmdesát centimetrů. Větší výška podporuje nežádoucí hnilobné procesy. Nejlépe je uložit je do beden s odvětráváním, například s půlcentimetrovými mezerami mezi laťkami bedny. Uzavřená bedna, natož ponechání brambor v pytlích, jsou naprosto nevhodné. Doporučuje se zimní uložení brambor na kouscích dřevěného uhlí zhruba na výšku dlaně nad uhlím. To nejen uchová kvalitní chuť, ale i zpozdí jejich klíčení. Správné uskladnění brambor je v chladu, teplota nesmí být nižší než 4 °C, jinak brambory zesládnou. Chraňte je před světlem – jinak začnou klíčit, pokud jsou klíčky delší než 5 mm, neměly by se brambory již používat. V klíčících bramborách a nezralých rajčatech bývá obsažený solanin, který je jedovatý.
Ovoce, které hodláme uložit, trháme za sucha a snažíme se utrhnout je i se stopkami. Ovoce můžeme navrstvit do pevné nádoby s pšeničnou moukou tak, aby se jednotlivé kusy ovoce nedotýkaly. Odebíráme je pak po částech. Mouku omyjeme a ovoce na okamžik podržíme v sítu nad hrncem s vařící vodou. Poté, co je lehce přejde pára, chutná jako právě utržené.
Pro švestky, ryngle či broskve připravíme kopřivovou podestýlku, v níž správně dozrají. Švestky a blumy vydrží tři až čtyři měsíce, ovšem musíme zamezit přístupu vzduchu.
Proto hnilobě u uskladněného ovoce či zeleniny pomohou listy kapradí (například hasivka orličí), kterým vysteleme sklepní police. Nesmí to však být kapraďové výhonky, na nichž se již tvoří výtrusy. Mezi kapraď a námi uložené ovoce či zeleninu vložíme hedvábný papír. Šťáva z kapradí je totiž jedovatá.
Ovoce a zeleninu nikdy neukládáme do stejného prostoru. Zabráníme tak vzájemnému ovlivnění chutí a vůní. Navíc konkrétně jablka mohou způsobit zvýšenou klíčivost brambor. Jablka totiž uvolňují etylénový plyn, který zrychluje zrání a tím způsobuje jejich klíčení.