Založení živého plotu

Živé ploty lze považovat za přirozenou a také nezbytnou součást okrasných zahrad. Kromě okrasného hlediska mají za úkol oddělit vnitřní prostor zahrad od okolních ploch, uzavírat zejména obytnou část zahrady, tím ji chránit před různými rušivými vlivy, což přispěje k možnosti lepšího vytvoření domácké atmosféry a pohody při trávení volného času v prostředí obklopeném zelení.

Pro živé ploty jsou vhodné četné druhy rostlin a je proto škoda, že mnoho lidí při pořizování rostlin do živých plotů myslí jen na dřišťál a jehličnany. Téměř všechny křovinaté rostliny lze stříhat do určitého tvaru a jsou tudíž použitelné i do živých plotů. Váš dům tím jenom získá, jestliže vysadíte jiný živý plot, nežli jsou sousední ploty v ulici.

Aby živý plot co nejlépe plnil všechny své funkce, které od něho uživatel zahrady očekává, je důležité, abychom před jeho založením správně zvolili druh dřevin, který je pro danou lokalitu nejvhodnější z půdního, klimatického i estetického hlediska. Nejprve si musíte ujasnit, co od zamýšleného živého plotu očekáváte, jestli druh, který se vám líbí, je vhodný pro pěstování v daných podmínkách.

Z hlediska růstu se dělí živé ploty na volně rostoucí a uměle tvarované. Z hlediska použitých rostlin na smíšené a stejnorodé. Z hlediska použitých rostlin na stále zelené a opadavé nebo listnaté a jehličnaté, z hlediska souměrnosti na přímé a nepravidelné.

Stříhané živé ploty mohou být i ze stromů, jako jsou buk, javor, olše, lípa, cesmína, hloh a jilm. Keře je možné ponechat růst i volně, ale stromy se musí alespoň jednou za rok stříhat plotovými nůžkami, aby se udržel tvar plotu. Topoly, které lze k danému účelu rovněž vysadit, vyžadují nejvíce práce – každou zimu se musí všechny výhony odstranit až ke kmeni nůžkami na větve.

Uvažte, že pomalu rostoucí keře stačí stříhat jen jednou ročně. U rychle rostoucích plotů se musí nebo může stříhání opakovat vícekrát během roku. Rychle rostoucí a vysoké ploty znamenají mnoho údržby v budoucnosti.

Nejoblíbenější druhy rostlin pro živé ploty:

Zimostráz: Stále zelený keř, který se hodí především na stříhané ploty do výšky 1 metru. Oblíbený je i jako solitér, ze kterého se za pomoci šablony dají tvořit populární koule. Sazenice se vysazují asi 25 cm od sebe.

Ptačí zob: Tento neopadavý, stále zelený keř se hodí pro ploty do výšky až 2 metry. Je velmi nenáročný, takže mu stačí mírně suchá až vlhká půda. Snese i sucho. Sazenice se vysazují 30 cm od sebe.

Tis: Jediná jehličnatá dřevina, která dobře snáší silný řez, ale protože velmi pomalu roste, trvá několik let, než dosáhne požadovaného tvaru, hustoty a výšky. Díky pomalému růstu si však ušetříte mnoho námahy s řezem. Proto pokud potřebujete živý plot vytvořit rychleji, vysazujte větší rostliny.

Habr: Plot z tohoto opadavého listnáče je unikátní. Nejenže je odolný vůči soli, ale jako jeden z mála je neprůhledný i v zimě. Staré listy, které s podzimem získají zlatavou barvu, totiž zůstávají na větvích i v zimě a opadají až s růstem nových. Sazenice se vysahují 20 cm od sebe.

Dřišťál: Opadavý listnatý keř, který svými trny učiní plot doslova nepropustný. Je velmi odolný,  takže ho neohrozí  ani velké sucho, chudé půdy nebo nešetrný sestřih. Tmavě zelené lístky se na podzim barví do červena. Sazenice se vysazují 45 cm od sebe.

Tavolník: Listnatý keř s bílými, růžovými nebo červenými kvítky a zajímavě zbarvenými listy. Nejlépe se mu daří na slunci, ale snese i mírné zastínění. Je odolný proti znečištění ovzduší. Sazenice sázíme 45 cm od sebe.

Thuja: Jedna z nejoblíbenějších dřevin na živé ploty. Existuje mnoho druhů od miniaturních až po několikametrové. Hodí se především na ploty o výšce od 1,5  do 3 metrů. Sazenice se vysazují 75 až 100 cm od sebe.

Jalovec sloupový: Tento hustý neopadavý jehličnan se hodí především na vysoké živé ploty. Sazenice vysazujeme 50 až 60 cm od sebe.

Cypřiš: Má stejně jako thuje množství tvarů, rozdílných výšek i barev. Hodí se na živé ploty o výšce 2 až 10 metrů. Sazenice se vysazují 45 cm od sebe.