Jeskyně znali lidé už v pravěku, kdy je převážně používali jako úkryt a občas v nich také delší dobu bydleli, o čemž svědčí četné kresby na zdech a stropech jeskyní a zbytky předmětů na zemi a v zemi, což vypovídá o jejich způsobu života.
První zaznamenaný ponor v jeskyni byl ve Francii v roce 1878. Cavediving je speciální typ potápění v jeskyních, v úzkých prostorech, s kyslíkem na zádech a bez jediné známky přírodního světla, který nabízí průzkum přírodních či uměle konstruovaných jeskyní, které jsou zatopeny vodou. Nejedná se jen o badatelský, ale i adrenalinový zážitek.
První zaznamenaný ponor v jeskyni byl ve Francii v roce 1878. Cavediving je speciální typ potápění v jeskyních, v úzkých prostorech, s kyslíkem na zádech a bez jediné známky přírodního světla, který nabízí průzkum přírodních či uměle konstruovaných jeskyní, které jsou zatopeny vodou. Nejedná se jen o badatelský, ale i adrenalinový zážitek.
Cíl cavedivingu - potápění v jeskynních
Cílem cavedivingu je prozkoumat přírodní jeskyně, které jsou z části či úplně zatopeny vodou, při kterých nejde ani tak o adrenalin, jako spíše o badatelské pokusy a snahu objevit něco nového. Většinu jeskynních potápěčů láká právě krása jeskyní, unikátních geologických tvarů, fauny a flóry a především zřetelné znaky formování planety Země a vůbec vývoje života na Zemi.
Než začnete s potápěním
v jeskyních
Cavediving je jedním z nejnebezpečnějších druhů potápění, proto než s ním začnete, měli byste absolvovat speciální trénink, který zahrnuje vhodný výběr vybavení, praktické cvičení speciálních plaveckých i jiných technik, seznámení s bezpečnostními riziky, pravidly vhodné regulace a managementu s kyslíkovými bombami, komunikační signály, rizikové výstupy, včetně seznámení s psychologickou stránkou věci. V žádném případě vám nebude stačit univerzální trénink pro potápění v uzavřených prostorách, protože jde o technicky náročné potápění, při kterém je potřeba kompletní potápěčské výzbroje a dovednosti. Ideální je absolvovat kurz k cavedivingu určený.
Rizika cavedivingu
Jestliže se potápíte kdekoliv, můžete v případě potřeby či závady vybavení ihned vyplavat na hladinu, ovšem v případě potápění v jeskyni tato možnost zpravidla není. Jeskyně je labyrint a najít rychle cestu ven většinou není tak jednoduché. Musíte se z jeskyně první dostat a to nejlépe stejnou cestou, jakou jste připlavali, protože se v síti jeskyní můžete velmi lehce ztratit, vypadají totiž z každého úhlu pohledu trochu jinak. Dalším rizikem cavedivingu mohou být úzké prostory, kdy se může potápěči zachytit část výstroje za výčnělek a poškodit se, nebo stačí jeden neopatrný pohyb, který může znamenat úplné zanesení jeskyně materiálem, třeba pískem, takže potápěč pak nevidí ani na metr před sebou.
V ČR se nelze volně potápět v jeskyních
V jeskyních se nemůžete potápět kdy a jak vás napadne a mimo zvláštního výcviku, dosažené kvalifikace je jeskynní potápěč České speleologické společnosti nebo cavedivingu pro potápění v českých jeskyních zapotřebí spolupracovat s příslušnou ZO ČSS a bez jeho povolení je potápění zakázáno. V jiných státech většinou tyto zákazy nemají a proto často čeští potápěči jezdí za hranice.
Základem cavedivingu jsou minimálně tři alternativní zdroje světla a kyslík. Jeskyně totiž tvoří kilometry chodeb bez jediného paprsku přírodního světla a pokud vám některé selže, musíte se ihned vrátit zpět. U kyslíku vždy platí pravidlo třetin, kdy první třetina kyslíku je na cestu tam, druhá na cestu zpátky a třetí zůstává jako záložní v případě že se ztratíte nebo se cokoliv stane. Také je zapotřebí zvýšené pozornosti, protože v jeskyních jste obklopeni stěnami a kdykoliv se může něco uvolnit a zavalit vás. Velké procento potápěčů, kteří zaplatili vlastním životem, byli jedinci, kteří buď nebyli dost zkušení, vycvičení nebo nedodrželi pravidla cavedivingu.
Autor - Markéta
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz