Členové naší rodiny patří k těm, kteří nedají dopustit na knihu.

Vychutnáváme si ji všemi smysly, čteme, očicháváme (knihy nám voní), rádi ji osaháváme...

Nejen proto nás oslovila kampaň Celé Česko čte dětem.

Kampaň je krásná, poutavá a já moc doufám, že osloví každého, kdo se s ní setká, seznámí, uzná a pochopí...jde přece o naše děti.

Dnes jsem propagační materiály odnesla do místní knihovny s dobrým pocitem, po příchodu domů jsem si uvařila kávu a najednou jsem podlehla jakémusi smutku.

Do knihovny chodí lidé, kteří čtou - že ano? Plakáty si taky prohlédnou a zamyslí nad nimi lidé, kteří mají s knihou co do činění. Padne tato kampaň na úrodnou půdu?

Mí rodiče mi hodně četli, já si nepamatuji, že by některý z nich neměl rozečtenou knížku na nočním stolku a tento zvyk jsem automaticky přijala za svůj.

Já svým dětem hodně četla (tomu nejmladšímu čtu), ony to přijaly za své a jedna z mých dcer je tak vášnivá sběratelka knih, že mám strach, kam všechny ty výtisky bude ukládat za pár let...

Můj osmiletý syn zná Mikeše, ví, kdo je Neználek, Birlibán, pohádky Boženy Němcové zná tak, že je schopen opravit mé přeřeknutí nebo zkrácení věty. Myslím, že bude číst i svým dětem ...

Hodnoty čtení znám, uvědomuji si ho, vidím ho, setkávám se s ním každý den - jsem totiž učitelka. Ani neumím povědět, jak je mi smutno, když žáci 5. třídy neví, kdo je Kocour Mikeš, nechápou obsah slova "převozník" a když se zeptám: "Znáte pohádku Tři zlaté vlasy děda Vševěda?", jen dva žáci se přihlásí, že ano... Takových příkladů je opravdu spousta a na dětech se četba projevuje v mnoha směrech.

Například cvičení z jazyka českého - doplňování i, í, y, ý ... cvičení v pracovním sešitě, které by žáci měli doplnit samostatně, je někdy velice složité. Chyby, které bych nečekala - děti nechápou význam mnoha slov, slovní zásoba současných žáků je opravdu velice chudá       (nečtou), takže 10 minut trávíme tím, že si vysvětlujeme jednotlivá slovní spojení, aby žáčci pochopili, ke kterému že to vyjmenovanému slovu bude či nebude slovo příbuzné... a mohla bych pokračovat ve výčtu podobných příkladů.

Jsou dvě cesty - jedna bude ta, že v učebnicích zjednodušíme texty, dopíšeme vysvětlivky a usnadníme, co se dá... ta druhá - budeme rozvíjet slovní zásobu, vyjadřovací schopnosti svých dětí, vynaložíme těch 20 minut denně a začneme jim předčítat z knih. Z opravdových knih - ne z těch napodobenin, kde na stránce A4 najdete krásný obrázek z filmové pohádky a jednu chudou větu obrovským písmem. Vrátíme se k pokladům naší literatury, oprášíme Němcovou, Erbena, znovu objevíme Petišku, Čtvrtka, Čapka, Svěráka, Wericha a omlouvám se té spoustě autorů, jež nejmenuji...

RODIČOVÉ - čtěte prosím svým dětem - ani netušíte, jak umí hltat očima váš obličej, jak je půvabné, když se rozesmějí u knížky, jak se vzájemně přiblížíte.

A všem, kdo se kolem kampaně "Celé Česko čte dětem" aktivně zapojují - DĚKUJI A DRŽÍM PALCE!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10