Po stopách jaderné katastrofy na Prima ZOOM:

Po krátkém úvodu míříme na Ukrajinu do Černobylu, kde záběry ze zchátralého města Pripjať připomínají, jak náhlý úprk se tu odehrál. Město se při budování rychle rozrostlo, roku 1979 zde bylo 50 000 obyvatel. Práce, technologický pokrok a úspěch celého národa sem lákaly lidi. Roku 1983 byl dokončen čtvrtý reaktor, 25. dubna 1986 započala příprava na bezpečnostní prověrku. Snižování výkonu ve čtvrtém reaktoru mělo dokázat, že zbývající trojice bude dostačující v případě výpadku. Ve dvě hodiny odpoledne vypínají nouzové chlazení jádra reaktoru, aby nebyly zkoušky ovlivněny.

Ve 23:10 méně zkušení operátoři pokračují ve zkoušce a odstávce, jen 28 minut po půlnoci dochází kvůli poklesu výkonu reaktoru k nucenému vytažení regulačních tyčí. V jednu hodinu ráno se výkon stabilizuje a zkouška pokračuje bez bezpečnostních prvků. O 23 minut později se výkon nečekaně zvyšuje a regulační tyče se při zasunutí zaseknou. Blíží se nevyhnutelné. Dochází k výbuchu a požáru na střeše třetího a čtvrtého bloku.

Uniká radiace a reakce je nedostatečná. Bez souhlasu Moskvy nelze dělat skoro nic, a tak vznikají zbytečné prostoje a předávání odpovědnosti. Pár minut po výbuchu přijíždí nic netušící hasiči, jsou tu lidé bez vybavení a proškolení. Likvidátoři jsou odsouzeni k smrti, jsou jako vojáci, kteří byli za druhé světové války posíláni do bitvy. Ve 2:15 dochází k blokádě silnic do Pripjati, policisté stojí nikterak nechráněni na ulicích. V 6:35 je patrný rozsah škod, lidé jsou evakuováni.

27. dubna dopoledne dochází k pokusům o zabránění úniku radiace, pokračuje evakuace, která se tváří být jen dočasnou. Lidé si tak brali minimum věcí, a ve finále přišli o vše. Povětrnostní podmínky způsobily, že radiace zasáhla Bělorusko, Švédsko, Norsko. Po dvou dnech utajování museli Sověti přiznat, že se něco stalo. Tvrdili ale, že je vše pod kontrolou, odmítali zahraniční pomoc. Až špionážní snímky odhalily škody. 1. května se chystal v Kyjevě, 88 km od Černobylu, prvomájový průvod, ve vzduchu byla přitom radiace. Průvody nikdo nezrušil, veřejnost poslouchala lži a zlehčující informace. Lidé byli hnáni do ulic, zatímco vysocí představitelé se evakuovali. 4. května jsou tu pokusy o zchlazení čtvrtého reaktoru, je pod něj pumpován kapalný dusík. Likvidátoři odstraňují škody, mizí vesnice, půda je zakopávána, zvířata jsou likvidována.

Deset dní od tragédie je konečně zaznamenán první pokles úniku radiace, pod reaktor je pumpován beton a celý má být zakryt jakýmsi betonovým sarkofágem. 14. května Gorbačov tvrdí, že to nejhorší je zažehnáno, až po třech týdnech od havárie vyslechne veřejnost pravdu. Je tím podryta důvěra jak v Gorbačova, tak v SSSR. Černobyl urychlil rozpad SSSR. Gorbačov se setkává s vůdci velmocí a společně vydávají zákaz jaderných testů. Následky nehody se ukazují zakrátko – lidé umírají, jedí kontaminované potraviny a pijí kontaminovanou vodu. V oblasti roste onemocnění rakovinou u dospělých o 5 %, u dětí o 90 %!

Přímé dopady se měří těžko, radiace zasáhla státy od Británie po Turecko. Evropské země se jakýmikoli možnostmi účastnily nápravy škod, což ukázalo, jak je SSSR závislý na Západu. Vznikají tak různé partnerské vztahy. Katastrofu způsobily konstrukční vady a lidské selhání. O těchto konstrukčních vadách ale Kreml věděl a byl vůči nim lhostejný, protože byl Černobyl na ukrajinském území. V roce 1996 se začal narychlo zbudovaný sarkofág rozpadat a vznikl nový kryt – největší mobilní stavba světa. Radiaci má zadržet dalších 100 let.

Zdroj, foto: Prima ZOOM

Vendula Flassig Vrablová

Chytrá Žena