Tento měsíc je nejen ve znamení urputného boje s plevely, škůdci a mnohdy suchým počasím, ale i sklizně prvního ovoce. Budeme-li práce na zahradě vhodně prokládat odpočinkem s konzumací vitaminů z naší sklizně, získáme krásný základ opálení a imunity na prázdniny a v neposlední řadě dobrý pocit, že jsme udělali to nejlepší pro naše zdraví i zahradu.

Boj proti plevelu vrcholí. Pečlivě likvidujte plevel, aby se mu nepodařilo nasadit semena, tím si ušetříte spoustu práce v dalších měsících.

Na bramborových natích sbíráme mandelinky bramborové, důkladně prohlížíme listy i zespoda a ničíme larvy.

Objevil-li se nám na zahradě ježek, máme v boji proti škůdcům skvělého pomocníka. Ježek je velmi užitečný, živí se hlemýždi, plzáky i hmyzem. Také ropuchy a skokani nám pomáhají s likvidací nevítaných ničitelů naší úrody.

Do kompostérů dáváme nasekanou trávu, veškeré odpady rostlinného původu z kuchyně (mimo shnilých, plesnivých, či jinak nemocných zbytků), provzdušňujeme hrubým odpadem, například větvičkami nadrcenými zahradním drtičem.

Ve sklenících regulujeme růst rostlin – okurky i rajčata zaštipujeme, zajistíme tím vyšší výnosy. Pečlivě větráme, dbáme na dostatečnou zálivku a pravidelně přihnojujeme, nejlépe jednou týdně. Malé skleníky přistíníme, aby prudké slunce nespálilo listy rostlin.
 
Dorůstající hlavy květáku zavčas chraňme před sluncem – stačí překrýt listem, aby byl květák krásně bílý. Kontrolujeme, jestli nejsou na rostlině vajíčka od běláska, nebo dokonce již housenky a zavčas nevítané škůdce obíráme a ničíme.

V polovině měsíce vysejeme černou ředkev. Na podzim sklidíme velmi bohatý zdroj vitamínů a minerálních látek a v zimních měsících si můžeme pochutnat na chlebě s máslem a nastrouhanou ředkví jako prevencí v chřipkových obdobích. Také kašel v počátečním stadiu černou ředkví lze vyléčit (ředkev oloupeme, nakrájíme na kostičky a prosypeme cukrem, necháme přikrytou stát v chladu a po několika hodinách užíváme uvolněnou šťávu).

Popínavé rostliny (fazole, okurky, rajčata,….) jednou týdně projdeme a uvážeme, aby se nám jejich růst „nevymkl z ruky“. U rajčat vyštipujeme postranní výhonky, aby se rostlina nevysilovala a mohla svou sílu dát do růstu plodů.

Provádíme probírku plodů na broskvoních a meruňkách. Pokud plody padají, přidáme stromům vápník. U vinné révy vylamujeme fazochy, nebo zkracujeme na 2 – 5 listů. Má-li réva nasazeno příliš mnoho na květ, zredukujeme množství, aby po odkvětu byla schopna rostlina úrodu uživit.

Při sklizni jahod nenecháváme na rostlinách nahnilé plody. Hniloba a plíseň by se šířila a zamořila by celé jahodiště. Jahody sklízíme buď brzy ráno, nebo večer -  aby rostliny příliš netrpěly.

Prořezáváme maliny, na 1 běžný metr necháváme maximálně 10 výhonů, aby měly rostliny dostatek světla a dobře plodily. Plody sklízíme v časných ranních hodinách – jsou nejchutnější a nejaromatičtější.

Zahájíme boj proti vosám. Rozvěsíme do větví ovocných stromů lahve naplněné cca do 1/3 pivem. Nepoužívejte sirupy, na ty jdou včely a vosy o sirupy moc nestojí.

Chceme-li mít hojně kvetoucí růže, po odkvětu prvních květů provádíme řez.

Jiřiny, mečíky a ostatní vyšší rostliny vyvazujeme, aby je vítr nepolámal.

Pravidelně ořezáváme odkvetlá květenství, aby se rostliny nevysilovaly.

Trávník po posečení zaléváme a přihnojujeme. Jakmile zežloutne nadzemní část cibulovin (tulipánů a narcisů), je ten správný čas je vyjmout ze země.

Správná práce ve správný čas

1.6. je den vhodný pro okopávání, přesazování a vysévání rostlin a trávníku.

2. a 3. 6. zaštipujeme balkonové rostliny, aby se rozkošatěly, stříháme odkvetlé květy jarních květin, aby se neoslabovaly, a vyjmeme zaschlé cibuloviny z půdy, aby si odpočinuly. V těchto dnech nařezané květiny déle vydrží a více voní.

5.- 6.6. vydatně zaléváme. V těchto dnech také sázíme předpěstované sazenice a sejeme čekanku, čínské zelí, červenou řepu a pozdní mrkev.

7. a 8. 6. přihnojujeme rostliny, sklízíme byliny a natě a květy rostlin (bazalka, majoránka, rozmarýn, levandule,…). V tyto dny probereme plody ovocných stromů, aby se rostliny příliš nevysilovaly a daly nám zdravou a pěknou úrodu. Přetížené větve ovocných stromů podepřeme, aby se stromy pod tíhou úrody „nerozčísly“.

9.- 11.6. sklízíme úrodu, přihnojujeme rostliny na kořenový růst, sejeme mrkev, řepu a vodnici, plejeme.

12. a 13. 6. – pečlivě kontrolujeme, zda nejsou rostliny napadeny škůdci. V těchto dnech jsou mimořádně zranitelné, zvlášť velkým nebezpečím jsou mšice.

14. – 16. 6. Můžeme hojně zalévat, sít a sázet, avšak nesklízíme a neuskladňujeme úrodu, neboť by snadno podléhala zkáze.

17. a 18. 6. Vyvazujeme okurky, rajčata, zaštipujeme a sklízíme úrodu. Dle lunárního kalendáře „18.6. do pravého poledne vytrhaný plevel (tj. do 13 hod.LČ) už nedoroste“ .

19. a 20. 6. Sklízíme úrodu, přehazujeme kompost, sejeme a jednotíme řepu, mrkev a vodnici. Okopáváme a plejeme košťálovou zeleninu a likvidujeme škůdce v zemi.

21., 23. a 24. 6. necháme rostliny i půdu odpočívat. I my odpočíváme a radujeme se z krásných letních dnů. Za nepříznivého počasí odpočíváme u Chytré Ženy.

22. 6. V tento den můžeme zachránit nemocnou rostlinu tím, že ji ořežeme.

25. a 26. 6. Vybíráme a připravujeme sazenice nových jahod. Z jahodiště vybíráme jen zdravé, silné rostliny, které si založíme do připraveného záhonku. U květáku zalamujeme listy, aby nezežloutly růžice, pečujeme o trávník.

27. a 28. 6. V tento den se bude všemu dařit. Vyséváme, přesazujeme, pečujeme o trávník a sešlapujeme kompost.

29. a 30. 6. Vyséváme sedmikrásky, pomněnky, macešky a dvouletky. Sázíme konvalinky, kosatce, modřence a lilie.

Po celý červen: Pokud nejsme alergici, posilňujeme náš organismus bohatou konzumací vitamínů obsažených v plodech, které jsme si tak krásně vypěstovali. Nejvíce vitamínů je v ovoci a zelenině v čerstvém stavu bez tepelné úpravy. Co nestihneme zkonzumovat za čerstva, ukládáme do mrazáků, sušíme, zavařujeme, nebo vyrábíme sirupy, šťávy a vína. Tak ať se daří :-)!

Hašková – čtenářka
ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout