Kdo by neznal klasické české kynuté buchty, téměř každý je už alespoň ochutnal, ale málokdo ví, kde se vzaly a jejich historii. Většina hospodyněk je dnes dělá s náplní buď s tvarohem, mákem, povidly, marmeládou, ořechovou nádivkou nebo švestkové. Každému chutná něco jiného a každý si může vybrat ty svoje nej.

Když se podíváme ale do historie, tak počátky výroby kynutých buchet se datují od doby, kdy lidé zjistili, že když těsto ponechají působením kvasinek přítomných ve vzduchu přirozeně zkvasit, zvětší placky svůj objem a získají novou strukturu a vůni. Proto se už v 17. století vyráběly zadělané a nakynuté slané buchty, které se polévaly tehdy jen máslem. Náplně do sladkých buchet se začaly dávat až později.

Dříve hospodyňky připravovaly buchty jen z mouky, kvasnic, vajec a soli. Jenže tehdejší kvasnice byly úplně jiné, než jaké znáte dnes, vůbec se nemusely míchat s vodou, byly samy o sobě tekuté. Zadělané těsto se nechalo pořádně vykynout a vytvořené kuličky, šišky nebo bochánky se vkládaly do vařící vody. Tehdy se ještě nepekly, ale jen vařily. Měkkost se testovala zapichováním stébla, které nesmělo zůstat suché. Hotové se většinou hostům polévaly máslem nebo se v rozpuštěném másle jen máčely. Až později se dávaly péct na pece a časem začali lidé přidávat i různé náplně.

Dnes už hospodyňky nedělají jen ty klasické, ale zkouší i různé neobvyklé nádivky. Například můžete vyzkoušet rozinky, nacucané rumem a promíchané se skořicovým cukrem či kakaem nebo třeba s rozvařenými jablky s cukrem a se skořicí. Vyzkoušet ale můžete i různé exotické ovoce až po neméně známé řepánky, které jsou z cukrové řepy a často se do nich přidává i mák. Můžete ale udělat i sezonní, z jakéhokoliv ovoce, ale pozor, aby vám nádivka nevytekla. Je proto lepší je skládat dále od sebe, aby při kynutí měly dostatek místa, pak se náplň nevytlačuje a nemají modřiny.

Pokud chcete změnu, můžete například buchty posypat drobenkou, a jestli chcete, aby byly déle vláčné, doporučuji po vytáhnutí z trouby trošku prolít mlékem. Takto vydrží i několik dní vláčné, tedy pokud je do té doby nestihnete sníst. Recepty na české kynuté buchty se dědí z generace na generaci a když nemáte ten svůj osvědčený po babičce, jistě najdete spoustu výborných receptů jak v různých kuchařkách, tak i na internetu. A pár rad na závěr. Když budete zadělávat těsto, raději postupujte od řidšího k hustému a mléko vlévejte do mouky, nikdy ne naopak. Když se vám stane, že těsto nevykyne, připravte si nový kvásek, vpracujte ho do nevykynutého těsta a nechejte znovu vykynout.

Již vykynuté těsto ihned zpracujte, jinak by vyschlo, popraskalo a upečená buchta by nebyla tak dobrá. Když nemáte droždí, můžete použít i sušené, přidejte ho však nejméně o polovinu více než čerstvého. Kynutí těsta na buchty trvá přibližně 40 - 60 minut, u těžkých a tuhých těst počítejte s kynutím 3 i více hodin. Vždy vkládejte do předehřáté trouby, když recept neudává teplotu, tak na 200°C, protože když vložíte na méně stupňů, bude vám kynout dál.