České stopy na břehu bájného jezera Titicaca

Legendami opředené jihoamerické jezero přitahuje i české cestovatele, vědce a dobrodruhy. Jejich objevy a napínavé výpravy ožívají v dokumentu České stopy na břehu bájného jezera Titicaca režiséra V. Šimka.

Stěžejní částí filmu České stopy na břehu bájného jezera Titicaca je projekt „Navrácení zmizelých kamenných hlav“ zpět na zeď chrámu v Tiwanaku, za nímž stál významný český vědec Václav Šolc. Tiwanaku je archeologická lokalita a jedna z nejvýznamnějších historických památek Bolívie, bývalé město v Andách. Na zdi chrámu bylo 88 kamenných hlav, dvě chyběly. Nikdo netuší, jak se dostaly do sbírek Náprstkova muzea. V Praze vznikl jejich 3D sken, podle nějž byly v muzeu v Tiwanaku vyrobeny kamenné repliky. Stavitelské umění tiwanacké civilizace a vznik jejich velkolepého města před časem na místě zkoumal (a svůj projekt má bohatě zdokumentován) i další významný český odborník Ing. Pavel Pavel, který se mimo jiné proslavil rozluštěním „pohybu“ soch Moai na Velikonočním ostrově.

Další kapitola v pořadu České stopy na břehu bájného jezera Titicaca je o Jaroslavu Soukupovi, salesiánském misionáři, který většinu svého života prožil mezi Indiány a jako botanik se věnoval andské flóře. Založil časopis Biota (který dodnes vychází) a napsal Slovník rostlin, obsahující latinské, španělské i domorodé názvy. Dodnes je jeho dílo nepřekonané a žádný botanik se bez něj v Andách do terénu nevydá. Dnes je jeho sbírka základem Peruánského zemědělského institutu. Zajímavé jsou také ojedinělé sportovní výkony našich krajanů na jezeře Titicaca.

Bohatě zdokumentováno je historicky první zdolání jezera Titicaca na windsurfu, které r. 1995 podnikl a natočil režisér Vladimír Šimek. Roku 2007 zde vytvořil rekord český dálkový plavec Pavel Poljanský z Přerova. A samozřejmě představíme všechny přírodní i historické zajímavosti jezera.

Ostrovy Slunce a Luny, kde se podle nejznámější incké legendy zrodila nejmocnější říše předkolumbovské Ameriky – říše Inků. Vydáme se i do odlehlejších vesnic na pobřeží i na zapadlý ostrůvek Soto, abychom zachytili, jak dnes vypadá tamní život bez většího vlivu moderní civilizace.