Cesta po nejsušší zemi světa do nejjižnějšího německého přímořského letoviska, za kmenem Damarů s jedním z nejstarších jazyků na světě a do zkamenělého lesa (2002). Scénář a režie pořadu Cestománie: Namibie – Pouští a savanou J. Mančuška.

Je Namibie víc Afrikou nebo spíš Německem? Tak trochu obojí. Země kdysi byla německou kolonií a názvy ulic, podoba domů i přítomnost německých starousedlíků jsou toho všudypřítomným důkazem.

Ale přece jen více převažuje ta pravá Afrika se vším, co k ní patří: zvířata v národních parcích, prapůvodní černošské kmeny, jejichž obyvatelé dodnes bydlí v chýších z kravských lejn a natírají se červenou hlinkou rozmíchanou s máslem. Namibie je země pouští a voda zde má nesmírnou cenu.

Pohybovat se v pohyblivých píscích je velmi riskantní a mementem smrti je i tzv. pobřeží koster, které je plné lodí, jež na tomto nebezpečném místě ztroskotaly před stovkami let.

Naopak Křížový mys, kde se podařilo Evropanům poprvé přistát na namibijském pobřeží, je dnes plný života – žije zde totiž nejpočetnější kolonie lachtanů na světě.