Cestování s kočkou

O kočkách se říká, že jsou tvrdohlavé a my tomuto názoru musíme dát leckdy za pravdu. Jejich povahy jsou různorodé. Mohou být divoké, sveřepé, bázlivé nebo i zakřiknuté. Když chceme cestovat s kočkou, musíme tomu také přizpůsobit podmínky a životní styl naší kočky.

Většina koček nerada cestuje. Jsou i výjimky, které ovšem potvrzují pravidlo. Vždy je dobré navyknout už malé kotě na cestování, například k veterináři. Nejlepší na cestu je umělohmotná přepravka, ve které je kočka chráněna před vnějším světlem, různými zvuky a dalšími podněty, které ji mohou vyvést z rovnováhy. Přepravka musí být vzdušná, hlavně pro dlouhosrsté kočky. Při chladném počasí přes ni můžeme přehodit teplý přehoz.

V létě je naopak nutné, aby přepravka nestála na přímém slunci, aby se v ní kočka nepařila. Když cestujeme například autem někam dál, tak kočku v přepravce pravidelně kontrolujeme a dáváme jí napít vody. Můžeme jí nabídnout, aby se proběhla, ale hrozí nebezpečí útěku, tak raději volíme kočičí toaletu. Při cestování autem může dojít ke kolizi, pokud by se kočka dostala z přepravky ven. Mohla by skočit na svého pána při řízení nebo na kolena a řidič by se v tomto případě mohl leknout a strhnout volant a mohlo by dojít ke srážce. U kočky při cestování může dojít k nevolnosti. Lze tomu předejít dostatkem čerstvého vzduchu a umístěním přepravky na místo, ze kterého by měla výhled.

Užívání tabletek proti nevolnosti je problematické už samo o sobě. Příliš dlouhé cestování kočku vždycky stresuje. Každé kočičí plemeno je osobité a má jiné chování a je zvyklé na něco jiného.  Je několik možností jak se vyhnout tomu, aby kočka nemusela cestovat. Tak předně ji můžeme nechat doma. Jde o nejvhodnější řešení ovšem pouze v případě, že splníme několik podmínek. Výhodou je, že jsou zanechány v důvěrně známém prostředí. Musíme zajistit pečování, aby ji někdo nakrmil, napojil a také si s ní pohrál. Ideální jsou rodinní příslušníci, kteří by třeba mohli zůstat s kočkou po celou dobu, co jsou její majitelé pryč.

Další důvod je už zmíněné cestování s kočkou. Ale má to už zmíněných pár nevýhod. Poslední možností jsou kočky v kočičích penzionech nebo hotelích. Pro kočku, která je navyklá na způsob života, kdy si může chodit ven a přicházet si, kdy se jí zlíbí, je toto nemyslitelné. Tuto variantu je možné zvolit, pokud není kočka na Vás chorobně fixovaná. Můžeme říci, že prvním přesunem se myslí od její maminky do nové rodiny. Není žádné zveličování, když řekneme, že tato v podstatě nenormální situace pro malé kotě nebo pro dospělou kočku ji může ovlivnit na celý její život a také na vzájemném vztahu k novému majiteli.

Když kočku převážíte jiným prostředkem než autem, například vlakem, autobusem nebo tramvají, měli byste na svého nového svěřence neustále mluvit klidným a vyrovnaný tónem hlasu a také uklidňovat velmi jemným hlazením a pokud možno nedělat ukvapené a unáhlené pohyby. Je nutné si uvědomit, že začíná období, kdy k Vám do rodiny přibude nový člen, kterého si budete chtít formovat k obrazu svému. Ale pozor! Sama kočka se rozhodne, jestli Vám dovolí být jejím pánem. Sám o sobě hovoří jeden z výroků o kočkách, který patří mezi tzv. nepsané kočičí zákony: Zákon důchodového zabezpečení: Kočka, která si Vás vybrala za majitele, tak neučinila proto, že byste jí byl nějak mimořádně sympatický. Prostě ji už nebaví starat se o svou obživu svépomocí.            

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10