To snad ani není borůvka, napadlo mě při pohledu na
keříček obalený nezvykle velkými modrými kuličkami. Byla, a ne jedna, byl jich
plný les. Možná byl na borůvky dobrý rok, a proto narostly do větších rozměrů
než obvykle.
Ale možná to nebyla náhoda; právě jsme se nacházeli v lesích severně od jihočeských Borovan a byl červenec a blížilo se tradiční Borůvkobraní. Tato akce s kulturním programem, jarmarkem a soutěžemi každoročně přiláká mnoho návštěvníků. Jestliže je vám tento způsob zábavy blízký, můžete se k nim připojit. Pokud je vám hluk, davy a "masovost" proti srsti stejně jako nám, a zvolíte jiný termín, určitě se nemusíte obávat, že by vám Borovany neměly co nabídnout!
Město má dlouhou historii, s níž se můžete podrobněji seznámit při návštěvě zdejší architektonické perly - klášterního a zámeckého komplexu. Klášter zde začal vyrůstat v polovině 15. století a byl osídlen augustiány z Třeboně. Část byla přebudována na zámek po josefínských reformách, za Schwarzenbergů v druhé polovině 18. století.
Počátkem našeho tisíciletí zde proběhla rekonstrukce a areál doslova září. Kromě původních reprezentačních prostor, sálu s freskami, křížové chodby s lapidáriem a již zmiňované expozice věnované historii kláštera a poutním místům v okolí, je dnes v objektu umístěna také městská knihovna a informační centrum.
Nesmíme zapomenout na kostel Navštívení Panny Marie se Škapulířovou kaplí. Teď vás asi napadne, že jste se se slovem škapulíř už někdy setkali, a dost možná, že to bylo v Babičce Boženy Němcové. Viktorka ho dostala od kovářky, aby ji chránil před uhrančivým černým vojákem. No, nepomohl. Každopádně tak ale víme, že škapulíř je amulet, který má chránit svého nositele před nebezpečím.
Výkladový slovník historických pojmů uvádí, že škapulíř byl původně součástí řeholního oblečení. Šlo o široký pruh látky, s otvorem pro hlavu, někdy převazovaný v pase. Kromě logické praktičnosti - chránil spodní oděv, v podstatě šlo o zástěru - se mu připisovala i duchovní ochrana spojovaná s Pannou Marií. Později se vyvinula zmenšená podoba, dva látkové čtverce svázané tkaničkami.
Naproti klášteru, na opačné straně náměstí, stojí půvabná radnice ve stylu selského baroka. Její zelenkavé průčelí zdobí freska sv. Floriána a dvoje hodiny - s ciferníkem a sluneční.
Povšimněme si i čtyřmetrového kamenného sloupu, který fungoval do 18. století jako pranýř.
Že náměstí nese jméno Jana Žižky a stojí zde jeho socha, není náhoda. Rodiště husitského vojevůdce je od Borovan - vzhledem k okolnostem se chce říci "co by kamenem z praku dostřelil" - po červené značce 3,5 km. Uprostřed lesů nalezneme památník, malé muzeum a krátký vycházkový okruh, kterému dominuje 12 metrů vysoký pomník Jana Žižky od Josefa Malejovského. Příjemná cesta nás přivede i k místu údajného Žižkova narození a zbytkům dvorce, jehož základy byly odkryty při archeologickém průzkumu.
S historií poněkud méně vzdálenou nás v okolí Borovan může obeznámit naučná stezka Totalita rozděluje, jejíž součástí je i dochovaný bunkr-řopík z roku 1936. Děti ocení návštěvu půdy plné pohádek v Borovanském mlýně či Parku exotických zvířat Dvorec, jižně od Borovan.
Doporučená mapa pro putování Borovanskem: např. Shocart 441 - Třeboňsko, Horní Lužnice
ChytráŽena.cz