Broumovsko je kraj, jehož krás se jen tak nenabažíte. Však jsme ho v minulých výletech navštívili několikrát a toulali se zdejší krásnou přírodou. Aby byla mozaika úplná, opustíme tentokrát skály, soutěsky a rokliny a vydáme se za architekturou a historií do národní kulturní památky, benediktinského kláštera v Broumově.
Než půjdeme na prohlídku tohoto barokního skvostu, alespoň pár základních informací.
Benediktini jsou nejstarším mnišským řádem. Tedy ne že by se v té době (přelom 5.-6. století) už nepoflakovali po světě nějací poustevníci, vždyť samo slovo mnich pochází z řeckého "monos" - osamělý. Ale svatý Benedikt správně usoudil, že osamocenost nepřináší vždy užitek a tak shromáždil komunitu podobně smýšlejících mnichů, založil klášter v Monte Cassinu, sepsal pravidla a mottem řádu se stalo heslo „Ora et labora"- „Modli se a pracuj". Řád benediktinů se postupně rozšířil po celé Evropě a dnes i po celém světě.
Dějiny broumovského kláštera jsou pestré - byl založen za Přemyslovců, obléhán husity, vliv na jeho rozvoj mělo reformní hnutí v 16. století i tvrdá represe během komunistického režimu.
Nedělejme ale ukvapené závěry, například husité Broumov obléhali, ale nezískali. Zato vypálili klášter v Břevnově, takže přesídlení opatů do Broumova mělo nesmírný význam pro kulturní a hospodářský rozvoj města a celého zdejšího kraje. Opat Mikuláš II. sem např. z Břevnova dovezl latinský rukopis Codex gigas (tzv. Ďáblova bible je od roku 1648 ve Švédsku, před několika lety byla zapůjčena na výstavu v pražském Klementinu).
Stejně tak 16. století - období označované jako doba "temna" - znamenalo pro klášter obrovský stavební rozmach, na němž se později podíleli i otec a syn Dientzenhoferové.
Řeholníci dnes v Broumově nesídlí, opatství je spravováno z pražského kláštera v Břevnově.
V době naší podzimní návštěvy jsme měli veliké štěstí, neboť v čase prohlídky jsme byli přítomni pouze my a taková individuální exkurze se sympatickým průvodcem je vždy příjemným zážitkem.
A tak obdivujeme obrovský prostor i honosnou výzdobu opatského kostela sv. Vojtěcha, v jehož interiéru byla v roce 1999 nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Průvodce nám ukazuje místo nad kaplí sv. Kříže, kde byla za zlaceným štukovým věncem dřevěná schránka s plátnem a průvodní darovací listinou ukryta. Kopii plátna pak uvidíme v dalších prostorách kláštera (v refektáři) společně s výstavou bohatě zdobených mešních rouch. Dále si prohlížíme knihovnu obsahující kolem 17 000 svazků knih či sakristii se vzácným intarzovaným nábytkem.
Průvodce zmiňuje i klášterní gymnázium, na kterém studoval první český arcibiskup Arnošt z Pardubic, pedagog a historik Bohuslav Balbín, spisovatel Alois Jirásek či politik a ekonom Alois Rašín.
Kromě tohoto základního okruhu klášterem můžete navštívit i sklepení, v nichž je uloženo 34 mumií pocházejících z krypty farního kostela sv. Prokopa ve Vamberku, nebo se projít klášterními zahradami. V rozsáhlém areálu se nachází také Muzeum Broumovska.
Určitě se zastavte v klášterní kavárně Café Dientzenhofer; posezení v příjemném, klidném a inspirujícím prostředí je skvělou tečkou za tímto nezapomenutelným zážitkem.
V Broumově se pak projdeme historickým jádrem města s měšťanskými domy, starou radnicí a Mariánským sloupem na náměstí.
Unikátní mezi zdejšími kostely je dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie. V sezoně je možná i prohlídka interiéru. Volně přístupný je přízemní ochoz po celém obvodu kostela, v němž jsou umístěny náhrobky ze zrušených hrobů a desky s kronikářskými zápisy. Můžeme se tak dočíst o katastrofách z přelomu 16. a 17. století, jakými byly přílet kobylek, požár, neúroda... Na další jsou ceny potravin a zboží v roce 1812.
Severně od Broumova (cca 3 km) můžete navštívit pivovar Olivětín a nahlédnout do tajemství výroby jednoho z nejstarších klášterních piv. Pochopitelně si ze zdejšího obchůdku odvážíme vzorky zdejší zajímavé produkce.
Jeden den na návštěvu nestačí, rádi bychom se sem někdy vrátili k bližšímu průzkumu barokních kostelů, které vznikly v krátkém čase v první polovině 18. století podle plánů Kryštofa Dizenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce a jsou roztroušeny po okolních osadách, v bývalém území broumovského klášterního panství. Nebo si vylézt na Ruprechtický Špičák, nejvyšší vrchol české části Javořích hor s rozhlednou.
IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz