Za západním okrajem Prahy a na dohled od letiště, leží Hostivice. Dříve se touto obcí projíždělo ve směru na Karlovy Vary. Dnes již naštěstí vede dálnice mimo obec.
Na zdejším potoce byla vybudována, patrně již ve 14. století, soustava rybníků. Na vycházku kolem nich bych vás dnes chtěla pozvat.
Trasa vede převážně příjemnými lesními cestami, po hrázích rybníků a je přístupná celoročně. Každopádně vedro a komáři nejsou nejlepšími průvodci, takže nejvhodnějším obdobím k návštěvě bude jaro nebo podzim. Bohužel, ne každý si uvědomuje, jak rušivým vlivem pro hnízdící ptáky jsou volně pobíhající psi.
Celá trasa je značena, stejně jako ostatní naučné stezky, bílým čtvercem se zeleným šikmým pruhem. Při putování touto naučnou stezkou (NS) se budete marně rozhlížet po informačních panelech. Místo nich jsou pouze čísla zastávek ve značkách NS. Tištěného průvodce získáte na obecním úřadě nebo v některé z restaurací v okolí NS. Je k dispozici i na internetových stránkách Českého svazu ochránců přírody Hostivice.
Pro většinu návštěvníků je zatím tento způsob realizace naučných stezek neobvyklý, je to však jediná cesta, jak zabránit neúnosným nákladům za neustálé opravy poničených panelů. Podle posledních informací byly obnoveny alespoň panely na nejvýznamnějších přístupových cestách a byla vybudována ptačí pozorovatelna.
Ptáci zdejší rybníky využívají jako tahovou zastávku, řada druhů zde však také hnízdí. Při opatrné chůzi podél vody uvidíme často rodinky kachny divoké, poláka velkého, labutě velké, lysky černé a některé z potápek - potápky roháče, potápky černokrké nebo potápky malé.
K večeru se můžete se setkat s některým z našich netopýrů nebo i s velkým hlodavcem ondatrou pižmovou. Původem je ze Severní Ameriky, v Čechách bylo na počátku 20. století vysazeno 10 párů. To stačilo, aby se ondatra rychle rozšířila nejen po celém našem území, ale pronikla i daleko za hranice. Mně se podařilo vyfotit pouze hlemýždě...
Rybáři mají v rybnících vysazeny kapry, líny, cejny, amury, úhoře, candáty, štiky a sumce. Pokud uvidíte na některých místech hromadu vápna, slouží nejen k desinfekci, ale především ke snížení kyselosti vody.
Rybníky obvykle neslouží pouze k chovu ryb, většinou jde o víceúčelová vodní díla. Ty zdejší měly i další zajímavý účel - v době císaře Rudolfa II. to byl zdroj vody pro zahrady Pražského hradu. Některé prameny uvádějí, že se na stavbě vodovodu podílel i Jakub Krčín z Jelčan. Po smrti císaře se vláda přestěhovala do Vídně. Některé rybníky byly zrušeny, obnovy se dočkaly až v první polovině minulého století.
Jako i jinde na okraji Prahy i zde se uvažuje o další zástavbě, a to v těsném sousedství rybníků. To by mohlo zásadním způsobem ovlivnit tuto přírodní lokalitu. Můžeme si jen přát, aby zvítězil zdravý rozum, ale tlak developerů bývá bohužel silnější.
ChytráŽena.cz