Při minulých cyklotoulkách pohraničím jižně od Chlumu u Třeboně (můžete si přečítst ZDE ) jsem slíbila, že příště navštívíme i naše jižní sousedy.
Z malé vesničky kde jsme ubytovaní přijíždíme do Chlumu, odtud je to po cyklotrase 1014 ke státní hranici 4 km. Vzhledem k tomu, že je v mapě hraniční přechod označován jako "turistický", očekávala bych, že bude využíván pouze pěšími a cykloturisty. Bohužel, široká zpevněná cesta je pro mnohé dostatečným důvodem, aby tudy - a navíc dost rychle - drandilo i nějaké to auto.
Hned po překročení hranice se u budovy, sloužící v minulosti patrně pohraničníkům, cesta rozdvojuje. Volíme tu vlevo, směřující k osadě Josefsthal. Pohodlná cesta lesem mírně stoupá a - co je hlavní - není zde ani živáčka a v lese je velice příjemně. 500 m za samotou Josefsthal odbočujeme ze silnice na neznačenou cestu vlevo do lesa. Majitelé GPS navigací mohou zadat souřadnice 48°59'57''N 14°59'56'', ale i bez této vymoženosti se lze dobře orientovat - vyberte vždy tu výraznější cestu, směřujte víceméně k severu a po 2,6 km nepřehlédněte šipku vlevo s nápisem Meridianstein.
Pěšinka nás po 200 metrech přivede na břeh Staňkovského rybníka. Poledníkový kámen - Meridianstein - je kousek vlevo. Jak jste si asi všimli z uvedených souřadnic, kámen je o kousek jinde, než by měl dle svého názvu být, ale nebuďme puntičkáři. Je tu hezky a tak posedíme a posvačíme na břehu rybníka, odvážnější se mohou i vykoupat. Staňkovský rybník patří mezi největší české rybníky, je 6 km dlouhý a má rozlohu 241 ha. Založil ho v polovině 16. století Mikuláš Ruthard z Malešova.
Po břehu rybníka vede pěšinka, ale pro kola se nám zdálo vhodnější vrátit se oněch 200 metrů na cestu a pokračovat po ní do osady Rottal. V mapě je uvedena žlutá značka, takže mi chvíli trvalo - jsem zvyklá na tradiční kvalitní české pásové značení - než mi došlo, že jedeme správně a občasný ledabylý pruh kolem stromu je opravdu turistické značení a ne pouhé označení stromu pro pokácení.
Před Rottalem vyjíždíme z lesa na silnici, projíždíme dolů malou osadou. V místě, kde se asfaltka stáčí vpravo, odbočíme vlevo po červené značce.
Státní hranici překračujeme tentokrát na velice zajímavém místě - je jím "Most do údolí lásky".
V zalesněném údolíčku stával až do padesátých let minulého století kamenný most využívaný hlavně místními obyvateli dnes již neexistující vesnice Nové Mlýny - Neumühl k návštěvám hospody, mlýna a pily. Vesnice ležela příliš blízko státní hranice, a tak byla, jako mnoho jiných, zbourána. Stejný osud čekal i starý kamenný most.
V roce 2008 postavila rodina Hauser nový, dřevěný most, aby se lidé z obou stran údolí mohli setkávat a poznávat, tak jak tomu bylo po staletí.
A proč Údolí lásky - Tal der Liebe? Tuto hezkou přezdívku dostal nedaleký Rottal za dávných časů, když tamější hospůdku provozovala paní hostinská s dcerou a chovaly se velmi "vstřícně" ke svým hostům.
Od mostku je to jen kousek k nejsevernějšímu bodu Rakouska a k hotelu Peršlák. Budova tohoto hotelu byla postavena ve dvacátých letech minulého století a postupně sloužila finanční stráži, německému vojsku, nacistickým mládežnickým organizacím a jednotkám pohraniční stráže. Z bývalých kasáren je dnes luxusní hotel. Tak si raději jen vyfotíme kámen s obrysem republiky a nápisem "Naše je a naše zůstane 21.5. 1938", který sem umístili vojáci v době ohrožení Československa nacisty, a pokračujeme dál do nějaké malé hezké české hospůdky, kde se budeme cítit příjemněji.
Od Peršláku je to přes Staňkov do Chlumu po cyklotrase 322 pohodových 14 km.
Celá trasa vede převážně lesy, tedy i v horkém letním dni příjemným stínem. Kromě Peršláku zde není možnost občerstvení, takže dostatek tekutin (a svačinu) s sebou.
ChytráŽena.cz