Pokaždé, když vidím turisty, kteří poklusem přeběhnou od parkoviště k zámku (nebo jiné významné památce) udělají pár fotek, s vypětím sil stihnou navštívit WC a hurá zpět do autobusu či auta, aby podobných „atrakcí“ stihli za den co nejvíce, připadá mi to, jako když dostanete voucher do michelinské restaurace, ale dáte přednost mastné klobáse na stojáka u stánku.
Jistě, je na vkusu každého, jaké požitky upřednostňuje. My se s krásami naší vlasti snažíme seznamovat důkladněji, a tak jsme se tentokrát rozhodli věnovat několik dní Telči.
Mimo sezonu takřka liduprázdné parky, bílé lavičky lákající k posezení a mnoho odstínů čerstvé sotva vyrašené jarní zeleně, romantická zákoutí a půvabné uličky, věže kostelů zrcadlící se na hladinách rybníků s plovoucími labutěmi, idylka a klid.
A když usedneme na náměstí do letní zahrádky restaurace s výhledem na zdobené renesanční fasády domů, můžeme (nejlépe nad produkcí zdejšího měšťanského pivovaru) rozjímat nad místní historií, vnímat půvabný maloměstský ráz a pozorovat trochu ospalé dění. Pak krátkou „aprílovou“ přeháňku, která toho dne již potřetí zažene oněch pár chodců do podloubí, vystřídá modré nebe a obrovská bílá oblaka.
Karel Čapek měl pravdu, když napsal: „Chtěl bych se
vsázet, že nikde u nás není náměstí krásnějšího nežli v Telči. Je velmi dlouhé,
zavřené branami a dokola vroubené podloubím; každý domek má vysoký štít s
pěkným obrysem a štukem a je natřen růžově nebo modře nebo bíle, a je to všecko
starodávně čistotné a pokojné...“
Bylo by s podivem, kdyby toto prostředí nevyužili filmaři. Však se nám pokaždé při sledování stále oblíbené Pyšné princezny vybaví zdejší zámecké zahrady. Konkrétně jde o scénu, kdy král Miroslav ošetřuje ovocný stromek. Telčský zámek i náměstí lze vidět v obou dílech pohádky Z pekla štěstí. Točily se zde i některé záběry pohádky Jak se budí princezny, seriálu Stříbrná paruka, komedie Až přijde kocour s Janem Werichem, Bajkeři a mnoho dalších.
Popis dějinných událostí i řady zdejších památek najdete v běžném průvodci, takže vás pozvu jinam, jen malý kousek od historického centra.
Na procházku kolem zdejších rybníků a na rozhlednu Oslednice jsme se vydali minule, podrobnosti naleznete v článku Telč-jezerní růže, takže nyní zamíříme přes zámecký park a centrální parkoviště do Muzea techniky. Vzniklo v roce 2012 v prostorách bývalé parní pily, kterou v roce 1873 založil Leopold Podstatzky-Lichtenstein. Na ploše 900 m2 se můžeme kochat pohledem na naleštěné historické automobily, motocykly a bicykly, hasičskou techniku i motory. Pokud by vás nezajímalo, jak to bylo, když se v roce 1904 v londýnském hotelu Midleton potkali pánové Charles Stewart Rolls a Henry Royce, či dobová dílna automechanika, můžete s trochou nostalgie zavzpomínat na staré telefony, rádia a další spotřebiče, prohlédnout si kuchyňské vybavení selské jizby nebo posoudit, jak (ne)praktické, ale bytelné bývaly dětské kočárky.
Poněkud nepříjemné pocity vzbuzuje křeslo a vybavení prvorepublikové zubařské ordinace. Majitel, pan Wimmer vám v případě zájmu poskytne řadu zajímavých informací. Je vidět, že o exponáty ve své sbírce pečuje s láskou.
Tento retro výlet byl milým zpestřením pobytu v Telči a mohu ho jen doporučit.
Muzeum bývá otevřeno od dubna do října, podrobnosti naleznete na jeho webových stránkách.
IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz