Naše milované Hejnice

Tímto příspěvkem bych vás všechny ráda pozvala do malého městečka v podhůří Jizerských hor - do Hejnic. Je to jedno z míst, kam se velmi rádi vracíme a minimálně jednou za rok si sem děláme s manželem a rodinou výlet, neb milujeme okolní přírodu a pokaždé nás fascinuje i místní dominanta Poutní kostel Navštívení Panny Marie.

Hejnice jsou město na severu České republiky ve Frýdlantském výběžku, v okrese Liberec Libereckého kraje. Od krajského a zároveň okresního města Liberce leží asi 16 kilometrů severovýchodním směrem. Žije v něm 2680 obyvatel. První písemná zmínka sice pochází z roku 1381, avšak pověst místo zmiňuje již ve 13. století, kdy zde mělo dojít k zázraku uzdravení rodiny sítaře ze sousední obce odměnou za jím zakoupenou a sem donesenou sošku Panny Marie.

Barokní, původně klášterní kostel byl vybudován na místě středověkého poutního místa, jehož počátky dle legendy sahají do 13. stol.

Současný chrám byl postaven 1722-1729 dle plánů Thomase Haffenckera. Stavba má půdorys latinského kříže a je uzavřena ambitem. Hlavní oltář tvoří freska od Josefa Kramolína. Na oltáři se v pozlacené nice nachází soška Panny Marie ze druhé poloviny 14. stol., nazývaná Mater Formosa – Sličná matka. Kostel též zdobí polní oltář Albrechte z Valdštejnu z roku 1500 a největší lustr v regionu, vyrobený z olovnatého křišťálu roku 1853, dar od skláře Josefa Riedela. Velmi cenné jsou pneumatické varhany Rieger s 42 rejstříky. V ambitu se nachází jedna z nejstarších gotických památek v Čechách, socha rytíře Ulricha von Biebersteina. V těsné blízkosti kostela stojí bývalý františkánský klášter z konce 17. století. Poutníci ze všech stran od nepaměti přicházeli po tzv. Staré poutní cestě, jedné z nejkrásnějších tras vedoucích do Hejnic. Cesta je lemovaná historickými božími muky, vede Jizerskými horami a loukami. Od 1. července 2018 je poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie národní kulturní památkou.

Před kostelem po pravé straně se pak nachází Kaple sv. Antonína. Novobarokní kaple z počátku 30. let 20. stol. vznikla přestavbou původní márnice a pozdější hasičské zbrojnice vybudované po požáru kláštera a kostela v polovině 18. století. Interiéry byly zdobeny malbami od jabloneckého malíře a pedagoga Dominika Brosicka (1873 - 1935). V období komunistické totality byly natolik poškozeny, že obnova v 90. letech 20. století si vyžádala jejich nahrazení. Kaple je veřejnosti přístupna pouze příležitostně. Nahlédnout lze celoročně skrze okno vstupních dveří.

Na levé straně od kostela je pak barokní klášter. Ten byl postaven mezi léty 1692–1696 hrabětem Františkem Ferdinandem z Gallasu, podle plánů Marca Antonia z Canevalle pro řád františkánů. Ti v Hejnicích na pozvání hrabat z Gallasu působili od poloviny 17. století, téměř 300 let. S hmotnou podporou hrabat z Gallasu a Clam-Gallasu spravovali kostel, vzdělávali a duchovně pečovali o zdejší obyvatelstvo i poutníky. Klášter měl bohatou knihovnu, do počátku 20. století i lékárnu. V dubnu 1950 byl komunistickou totalitní mocí přeměněn na vězení pro řeholníky a řeholnice, takto byl využíván pět let. V závěru komunistické éry byl klášter ruinou. Františkánům byl navrácen roku 1991, v roce 1994 byl darován litoměřickému biskupství. Roku 2000 byl objekt sanován zejména z prostředků Evropské unie a 5. ledna 2001 se otevřel veřejnosti jako Mezinárodní centrum duchovní obnovy. V současné době bývalý klášter slouží jako vzdělávací, konferenční a poutní dům. V domě je dále k dispozici restaurace, galerie a v recepci turistické informační centrum.

Pozornosti by neměl uniknout ani kamenný barokní most z 18. století, který je tvořen dvěma oblouky s rozpětím 11,9 metru a 5,3 metru. Most je dlouhý 21,4 metru a vysoký 12,5 metru. Na mostě je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1722.

Pokud zbyde při návštěvě Hejnic troška času, tak obzvlášť za pěkného počasí vřele doporučuji si krátkou procházkou po zelené turistické značce dojít na vyhlídku Poustevníkův kámen, z ní pak máte celé Hejnice jak na dlani. Skalní vyhlídka Poustevníkův kámen byla v roce 2016 zpřístupněna kovovým žebříkem a byly vykáceny stromy, bránící lepšímu výhledu. Na skálu byl umístěn dřevěný kříž, předchozí z roku 1863 zmizel z vrcholu pravděpodobně v 50. letech 20. století. O dva roky později zde byly obnoveny kamenné schody, lavičky, kříž, zábradlí a informační panel. Název dostalo místo podle poustevníka Eremita Paula Stelziga z Ludvíkova, který tu žil kolem roku 1863 a postavil kapličku. Místní říkají vyhlídce také Triangl podle někdejší triangulační tyče.

I zdejší výletní cíle je možno navštívit zdarma, bazilika je otevřena denně od 8.00 - 17.00 hodin.

Kahomar - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete