My zde byli zkraje jara, kdy jsem se pomalu rozcházela po operaci kyčle a tak i náš výletní cíl byl z těch kratších a zvládne ho v podstatě každý. Prvním výletním cílem se pro nás staly tak zvané „Mlýnky“. Na ně jsem během posledních pár let v TV shlédla několik turistických upoutávek, a tak jsem si řekla, že jakmile se zdravotně dám alespoň trošku do pořádku, musíme se sem vypravit.
Automobil jsme odstavili jen kousek od koupaliště a k cíli to tak bylo zhruba 600 m po pěkné, široké lesní cestě, jednalo se takřka o rovinatý úsek.
Cestou jsme míjeli moc pěkný menší rybník, na kterém je instalovaný ruční přívoz, díky kterému se člověk při troše šikovnosti a odvaze dopraví během pár minut na druhý břeh. Hned za rybníčkem je pak krytý altán s lavičkami a pěknou vyřezávanou sochou. Zajímavostí je pak fakt, že jen pár desítek metrů od tohoto místa směrem do lesa býval kdysi lyžařský skokanský můstek.
Od altánu je pak již na dohled k samotným mlýnkům, nad kterými se pak nachází park miniatur. Ten tvoří kopie sedmi budov z České Kamenice rozmístěných v okolí potůčku. Jednotlivé miniatury jsou vyrobeny ze železobetonu doplněné dřevěnými a kovovými funkčními částmi. Celý parčík je pak oživen malými panáčky „dubáčky“. Park miniatur byl obnoven roku 2021 podle starých dochovaných fotografií. Jistě potěší každého návštěvníka, který ve svém nitru pořád zůstal dítětem.
Na začátku 20. století žil v České Kamenici také truhlář Anton Gampe. Ten se rozhodl oživit místní lesopark dřevěnou vesničkou zvanou Brandmühle (Žďárův mlýn). Nejprve postavil na lesním potůčku dřevěný model mlýna a ten dále doplnil o další stavby. Z místa se brzy stala významná turistická atraktivita celého okolí.
Anton Gampe se o dřevěnou vesničku staral celý svůj život až do své smrti roku 1941. Mlýnky se dále snažilo udržovat místní, tehdy převážně německé obyvatelstvo. Po konci druhé světové války v roce 1945 se o vesničku nikdo nestaral, a tak postupně zanikla. Do 21. století se dochovalo pouze několik čedičových sloupů tvořících původní oplocení.
Zdatnější turisté se pak od mlýnků mohou vydat hlouběji do lesa a do skal, kde se nachází několik vyhlídek - Tell-Platte či Ponorka. Já tedy doufám, že se časem můj zdravotní stav ještě zlepší a že třeba za rok již budu moci popsat výlet i do těchto míst. Nicméně i procházka k Mlýnkům nám s manželem udělala radost. Snad ještě závěrem, že vše je volně přístupné v kteroukoli denní či noční hodinu a zdarma.
Kahomar - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz