Nejkrásnější místa Šumavy: Prášily

Prášily jsou malá obec v nádherné části Šumavy, pod horou Ždánidla na Prášilském potoce. Pokud je neznáte a poznat chcete, najdete je v okrese Klatovy, asi 10 km od mnohem známější Železné Rudy (od Plzně přes Klatovy směr Sušice, odbočka ze silnice Hartmanice - Železná Ruda, popřípadě sem můžete přijet ze Srní přes Staré Srní). Kdo poznal tuto dnes již malebnou obec až na začátku devadesátých let, dá mi jistě za pravdu: rozdíl mezi „včera a dnes“ je tu den ode dne patrnější. Prášily vyrostly do krásy - a že téměř vstaly z popela!

Prášily vznikly už v roce 1739 a stejně jako mnoho šumavských obcí i tahle byla původně osadou sklářských dělníků, a to - díky své příhraniční poloze - převážně německé národnosti. V 18. století dokázalo prášilské zrcadlové sklo zdárně konkurovat i benátským zrcadlům. Za první republiky byly Prášily významným střediskem turistického ruchu, které mělo zvuk široko daleko - dokonce byly popularitou srovnávány s krkonošským Špindlerovým Mlýnem! Na počátku 20. století tu byl lékař, pošta, státní i obecná škola, četnická stanice, dva hostince, pila... Dokonce tu stávala jedna z nejstarších papíren v Čechách, která dodávala ruční papír i pro prezidentskou kancelář (bohužel v roce 1933 vyhořela, ale kdo ví, jaký by ji později potkal osud). Členové Klubu českých turistů tu měli svou chatu a na Prášilském potoce v roce 1936 vystavěli i koupaliště.

Prášily na Šumavě Před válkou tu žilo ve 161 domech něco málo přes tisíc obyvatel, kteří se živili jako dřevaři nebo drobní řemeslníci. Většina obyvatel byla samozřejmě stále německé národnosti. K Prášilům patřily i mnohé osady nebo samoty v blízkém i vzdálenějším okolí - Gsenget, Seeberg, Grunbergrova huť, Horní huť, Liščí díra... Dnes už je bohužel připomínají jen cedulky na turisticky značených trasách a místy již sotva viditelné zbytky ruin. Prášily potkal smutný osud: po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno a v rámci dosídlování pohraničí sem mnozí nově příchozí obyvatelé přijeli jen krást.

Smutnější osud ale měl ještě přijít... Po Únoru 1948 byl v okolí Prášil zřízen vojenský výcvikový prostor Dobrá Voda: vyrostly tu tankové střelnice, podél hranice byly postaveny mohutné zátarasy a již napůl opuštěné území zabralo vojsko, kterému okolní osady posloužily jako dobré vojenské střelnice. V roce 1953 přestala existovat jména vesnic a osad jako byly například Zhůří, Slunečná, Vysoké Lávky, Formberk a v neposlední řadě i Prášily - vše mělo od té doby jednotný název „Vojenský újezd Dobrá Voda u Sušice“. Všechny tyto obce zmizely z map a právně zanikly. Bohužel později zanikly i fakticky - byly rozstříleny (v rámci vojenského výcviku) nebo srovnány se zemí. Naše armáda také přispěla k ničení všeho, co připomínalo původní německy mluvící obyvatele. Místní kostel byl přestavěn na kulturní dům a posléze kvůli havarijnímu stavu v roce 1979 odstřelen; nepřežily ani školy a z většina domů zpustla a chátrala. Zbylým pár obyvatelům byl znemožněn pohyb v okolních lesích a žilo se jim tu v izolaci velice těžce dlouhá léta. Ti, kteří tu pracovali, měli vstup povolen na speciálně vydané propustky. Děti se často kvůli vojenským cvičením nedostaly ani do školy v jedenáct kilometrů vzdálených Hartmanicích a všem se nedostávaly ani potraviny. Pro veřejnost byla celá obec uzavřena. Prášily se zachovaly jen díky tomu, že byly sídlem jednotky Pohraniční stráže - a ta potřebovala pro své vojáky i jejich rodiny bydlení a zázemí...

S historií Prášil se mohli jejich návštěvníci v nedávné době seznámit i prostřednictvím ojedinělé výstavy - jednalo se o “Výstavu fotografií u příležitosti výročí 20 let obce Prášily“ (na počest 20 let samostatnosti Prášil), která se měla konat od 7. července do 16. září v centru obce ve “Stodole“. Je volně přístupná a pro velký zájem prodloužená zatím zřejmě do konce roku. My jsme tuto výstavu v září také navštívili a přestože jsme historii Prášil jako jejich častí návštěvníci již znali, odcházeli jsme odsud zahloubáni do pochmurných myšlenek o osudu zdejších lidí.

Teprve v roce 1991 se Prášily opět mohly svobodně nadechnout. Od tohoto roku jsou volně přístupné pro všechny a dnes už jsou známým turistickým střediskem, které roste do krásy. Byly obnoveny značené turistické cesty i chata Klubu českých turistů, vyrostlo tu několik penzionů a pomalu se sem vrátil život. Po zrušení Vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda zůstaly po okolí rozesety ruiny domů, z nichž část můžete vidět ještě dnes, přesto Prášily patří celoročně k turisticky vyhledávaným a atraktivním obcím v Národním parku Šumava. K jejich atraktivitě přispívá například i možnost návštěvy Archeoparku Prášily nebo botanické zahrady, vyjížďky na koních (ať už v jejich sedle, nebo třeba v kočáře) nebo se psy, výlety na tajemná místa v okolí a mnoho dalšího.

Prášily jsou také východiskem mnoha turistických cest pro pěší turisty i cyklisty. K těm nejatraktivnějším patří cesta na 4,5 kilometrů vzdálené Prášilské jezero, ležící v nadmořské výšce 1080 m a hluboké až 15 m. Nad jezerem ledovcového původu se vypíná hora Poledník, kde byla pro veřejnost v roce 1998 zpřístupněna stejnojmenná rozhledna (věž je přístupná od června do září) vybudovaná původně jako vojenská stanice pro ostrahu našich hranic. Nebo se můžete vydat po červené značce na 10 kilometrů vzdálené jezero Laka - nejmenší a nejvýše položené jezero na české straně Šumavy. Cyklisté, popřípadě v zimě běžkaři mají oblíbený výlet do zhruba 20 kilometrů vzdálené Modravy. Vydat se můžete i dnes již známou Vintířovou stezkou - dálkovou turistickou trasou spojující Šumavu a Bavorský les.

Za návštěvu a poznání tu toho ale stojí mnohem více. Nejjednodušší bude, když přijedete - a přesvědčíte se o tom sami. Byla by škoda tohle místo a jeho historii nepoznat.

Uznevim - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete