Poutní areál Klokoty

Jednou z našich oblíbených zastávek při cestách z dovolených na Šumavě bývá klokotský klášter v okrajové části města Tábora (dříve bývaly Klokoty samostatnou obcí). Zastavili jsme se tu znovu i letos a protože byla neděle a probíhala tady tou dobou mše svatá, o to větší zážitek jsme si odvezli. Samotný kostel není tak velký, a tak jsou skupiny věřících roztroušené v přilehlých ambitech nebo v dosahu kostela, kde mohou průběh mše alespoň poslouchat díky vestavěným reproduktorům.

Celý areál s poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie Klokotské a s benediktinským klášterem je významným poutním místem v jižních Čechách. Součástí areálu je dále také přilehlý hřbitov a křížová cesta. Poutní areál najdete ve Staroklokotské ulici na vyvýšeném místě nad řekou Lužnicí, takže pro neznalé návštěvníky není vůbec těžké ho najít. Pro svůj význam byl před pěti lety (přesně 1. července 2018) vyhlášen národní kulturní památkou. Není divu, že klokotský poutní areál se řadí mezi skvosty evropského baroka! V současnosti klášter spravují oblátští misionáři (Misionáři obláti Panny Marie Neposkvrněné, misijní řeholní společenství kněží a bratří uprostřed katolické církve).

Pro původ názvu Klokot existují dvě teorie: podle nich Klokoty dostaly své jméno buď podle staroslovanského výrazu pro proudící vodu v řece, nebo podle dříve hojně se zde vyskytujícího klokočového keře. Klášter s kostelem stojí na návrší, kde ve 13. století bývala tvrz pana Vítka z Klokot. Ve 2. polovině 14. století tu byl postaven malý poutní kostelík, který ale byl v době husitských válek v roce 1421 na rozkaz Jana Žižky pobořen a asi padesát členů sekty adamitů bylo upáleno. Na místě zbořenin se teprve zhruba o sto let později začala budovat nová kaple. Koncem 17. století prodala táborská obec Klokoty benediktinskému řádu a ten začal v roce 1701 s přestavbou poutního místa do podoby, v jaké ho můžeme vidět dnes. Samotný kostel se podařilo dokončit už v roce 1714.

Kolem kostela vedou ambity – zastřešené, dovnitř otevřené chodby. V jejich rozích se nacházejí osmiboké kaple, které mají stejně jako kostel kopule s cibulovitými báněmi. V areálu je celkem deset věží a každá má svůj zvon. Ambitových kaplí je celkem pět – jsou zasvěcené sv. Anně, sv. Vavřinci, sv. Vojtěchu, sv. Janu Nepomuckému a Panně Marii Růžencové. V tzv. Růžencové kapli byl v roce 2011 zavěšen poslední ze souboru klokotských zvonů věnovaný obětem koncentračních táborů. Všechny kaple zdobí výjevy ze života každého z jmenovaných světců jak na oltářních obrazech, tak na bohaté štukové výzdobě stropů. Půdorys poutního areálu má zhruba tvar dvojitého kříže. Areál je vzorně udržovaný, na jaře a v létě se spoustou krásných květinových záhonů.

Místo je od samého počátku spojeno s poutěmi k Panně Marii, která se zde podle legendy koncem 14. století zjevila v podobě krásné dívky nejdříve pasáčkům a později ostatním lidem a před jejich zraky byla vynesena anděly do nebe. Oltářní Milostný obraz Panny Marie je proto centrálním prvkem tohoto poutního místa. Hlavní pouť se tu každoročně koná vždy nejbližší sobotu k svátku Nanebevzetí Panny Marie, který připadá na 15. srpna (v letošním roce vychází pouť na sobotu 12. srpna, mše a další program bude probíhat také v neděli 13. srpna).

Pokud to do Klokot nemáte daleko, o prázdninách si navíc můžete zaplatit večerní komentované prohlídky s hudebním doprovodem. Začínají vždy v 19 hodin, je možné si je předem rezervovat. Pro návštěvníky je areál v létě otevřený od 7 do 20 hodin. Jinak je ale přístupný celoročně. V místě se dokonce nachází obchůdek se suvenýry nebo pro mnohé tolik potřebné WC. Na přilehlý hřbitov se dostanete bezbariérovým vstupem, směrovky vás spolehlivě dovedou také k prvnímu zastavení křížové cesty a ke kaplím. A když už tu budete, určitě se vyplatí udělat si procházku do historického centra Tábora – je to odtud jen něco málo přes kilometr cesty. Návštěvu tohoto mariánského poutního místa i jeho okolí určitě doporučuji. Tak ať se vám tu líbí!

Uznevim - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete